Sněmovna: ČSSD a zelení prosadili v prvním čtení návrh na zrušení anonymních akciíí

Poslanecká sněmovna ve čtvtek v prvním čtení podpořila návrh sociálních demokratů a zelených na zrušení anonymních akcií na majitele. Jeho cílem podle předkladatelů je, aby akciové společnosti měly jasného vlastníka. Tím by se mělo zprůhlednit podnikatelské a politické prostředí.

Poslanci tento zákon začali probírat už začátkem února, projednávání ale přerušili a vrátili se k němu až na čtvrteční mimořádné schůzi. Občanští demokraté chtěli vrátit tento návrh předkladatelům k dopracování, pro tento krok ale nehlasovalo dost poslanců.

V současné době – vlastní-li akcie společnosti více akcionářů – se neuvádí ve výpise z obchodního rejstříku a majitelé tak nejsou dohledatelní, tedy v podstatě je akcionářem ten, kdo akcie fyzicky drží. Nový systém počítá s tím, že se akcie zaknihují na konkrétního majitele, kterého tak bude možné snadno vyhledat. Jakmile zákon vstoupí v platnost, budou mít akciové společnosti 12 měsíců, aby vlastníka zaknihovaly nebo převedly své akcie na jméno. Pokud tak společnosti neučiní, budou následovat sankce.

Právě existence akciových společností s akciemi na majitele, kteří nejsou známi, bývá často zmiňována v souvislosti s korupcí a bojem proti ní. Zákon by měl začít platit od začátku roku 2011.

V současné době existují dvě formy akcií: na jméno, kde je majitel vždy znám, a na majitele nebo též na doručitele. S nimi může svá práva uplatňovat ten, kdo je právě vlastní.

Výhrady vlády a ODS

Vláda návrh zákona, který podali poslanco Bohuslav Sobotka, Jeroným Tejc (oba ČSSD) a Ondřej Liška (zelení), na svém dřívějším jednání nepodpořila.  Premiér Jan Fischer k tomu tehdy prohlásil: "Vítáme všechny snahy o potlačení korupce, ale v této novele jsou legislativně-formální problémy.“

Podle Jana Dědiče, člena Legislativní rady vlády a spoluautora obchodního zákoníku, se návrh mine se zanýšleným účinkem a ke zprůhlednění veřejných zakázek nepovedeDědič to uvedl v nedělním  pořadu ČT Otázky Václava Moravce. "Situace, kdy společnost nebude znát skutečného vlastníka, může vzniknout i u akcií na jméno, listinných i u zaknihovaných akcií," uvedl Dědič a připomněl, že jakoukoliv akcii je možné si nechat spravovat na základě takzvaného komisionářského principu.

Kromě vlády má k návrhu výhrady ODS, podle níž by plošné zrušení listinných akcií na majitele bylo zásahem do soukromoprávních vztahů. Zpřehlednit takto vlastnickou strukturu by bylo třeba podle občanských demokratů u firem napojených na veřejný sektor, a to změnou zákona o veřejných zakázkách.

Prostor pro úpravu, která by situaci mohla zlepšit, vidí Dědič u nedokonalého zákona o zadávání veřejných zakázek, kde je uvedeno, že při žádosti o státní zakázku musí poskytnout požadované informace statutární orgány společností (členové představenstva, jednatelé). Směrnice EU přitom umožňuje, aby takové údaje byly požadovány i po osobách, které řídí a kontrolují danou společnost, tedy po majoritních vlastnících.

Zákon lze obejít přes cizinu

Poslanci ODS poukazovali například na to, že akcionáři můžou založit anonymní akciovou společnost kdekoli v zahraničí, třeba v Nizozemsku, odkud budou vlastnit českou firmu. Tím mohou skuteční vlastníci i nadále zůstat v anonymitě.

V praxi by to znamenalo, že akcie společnosti koupí zahraniční právnická osoba se sídlem v zemi, jejíž legislativa povoluje vlastnit akcie na majitele. V evidenci Střediska cenných papírů či knize akcionářů potom bude uvedeno pouze jméno této společnosti. Schválením zákona tedy k odrytí vlastnictví dojde, ale ten, kdo bude chtít dále zůstat v anonymitě, může tak činit díky využití zahraničního akcionáře.

Petr Pleva a David Šeich z ODS upozornili, že například ve smlouvě o vzájemné ochraně investic s USA je zakotveno, že každý zákon, který by mohl poškodit podnikatele, musí být dopředu projednán s americkou stranou. Podle nich jinak hrozí riziko arbitráží s americkými firmami, které by se mohly cítit poškozené.

Podobný návrh na zrušení anonymních akcií připravila také KDU-ČSL. V novele obchodního zákoníku navrhla jejich přeměnu na listinné akcie pouze na jméno během dvou let.