Hospodářství Evropské unie a eurozóny by v letošním roce mělo vzrůst o 0,7 procenta. Vyplývá to z předběžné prognózy, kterou ve čtvrtek zveřejnila Evropská komise. Loni HDP zemí platících eurem pokleslo o čtyři procenta a celé evropské sedmadvacítky o 4,1 procenta, což byl vůbec největší propad v historii. Předpověď pro Česko komise neuvedla.
"Oživení ekonomiky Evropské unie se stává skutečností, ale je stále křehké," řekl při prezentaci dat novinářům eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti Olli Rehn. Unijní hospodářství má letos táhnout především zlepšování hospodářské situace v celém světě.
Podle komise by v letošních prvních třech kvartálech mělo růst o 0,2 procenta, v posledním čtvrtletí pak o 0,3 procenta.Ve čtvrtém kvartále roku 2009 ekonomika rostla o 0,1 procenta.
Globální HDP bez Evropské unie by podle prognózy mělo v roce 2010 vzrůst o zhruba 4,25 procenta. Spotřebitelská poptávka a investice ale nejspíš v unii a eurozóně zůstanou velmi slabé, lepšit se příliš nemá ani situace na pracovním trhu.
Pracovní trh bude "škodit"
"Slabý výhled pro investice předvídá slabý pracovní trh, který by se měl nepříznivě projevit i ve spotřebitelské poptávce," uvádí prognóza.
Evropskému hospodářství by měl výrazně pomoci i vývoj ve dvou největších ekonomikách - německé a francouzské.
V Německu, jehož stav se do značné míry odráží i v Česku, by letos HDP mělo vzrůst o 1,2 procenta, stejně jako ve Francii. Ze sedmi největší unijních ekonomik by letos mělo růst celkem šest.
Španělská recese bude pokračovat
V hospodářské recesi by i nadále mělo zůstat Španělsko, u nějž evropští statistici předvídají pokles o 0,6 procenta. Nejrychleji má naopak růst polské hospodářství a to o 2,6 procenta.
Riziko pro unijní hospodářství spočívá podle Evropské komise především ve vývoji na finančních trzích, který je nejistý a čelí hned několika vážným problémům. Růst hospodářství EU a eurozóny by naopak mohl ještě zrychlit pokud by zrychlil i růst celosvětové ekonomiky.
Oživení po několika měsících hospodářské krize naopak nebude provázet růst spotřebitelských cen. Inflace by měla letos v celé evropské sedmadvacítce činit 1,4 procenta a zemích platících eurem 1,1 procenta. "Výrazná ochablost ekonomiky by měla vyvážit případný vliv růstu cen komodit a energií," uvádí EK.
Evropská komise loni v předběžné prognóze uváděla i údaje pro všechny členské státy EU, ale letos od této praxe upustila. Prognóza tak obsahuje jen data za EU, eurozónu a sedm největších ekonomik.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace





