EU pracuje na záchraně Řecka, zaplatí to členské státy

SPECIÁL

Více o Řecku a jeho problémech s obřím zadlužením

Evropská unie (EU) pracuje na záchranném plánu pro Řecko z peněz členských států, uvedli podle agentury Bloomberg dva lidé obeznámení se záměry EU s odvoláním na čtvrteční informace z Evropské komise (EK). Na pomoc Řecku by se podle těchto informací měly členské země složit.

Šéf oddělení národních ekonomik EK Juergen Kroeger podle obou zdrojů ve čtvrtek prohlásil, že finanční pomoc řeckému státu by byla podmíněna pevně stanoveným podmínkám. Z neveřejné schůzky německé administrativy, zákonodárců a odborníků však prý přímo nevyznělo, že by pomoc měla být „na spadnutí“.

To zní však částečně v rozporu s tím, co se ozývá z táborů dvou největších ekonomik unie - Německa a Francie. Kancléřka Angela Merkelová a prezident Nicolas Sarkozy se totiž dosud nedohodli, zda, kdy a jak je třeba Aténám pomoci.

Nové nepotvrzené informace ale na druhou stranu navazují na zprávy německých médií z minulého týdne, kdy týdeník Der Spiegel napsal, že německé ministerstvo financí připravuje plán, podle něhož by členské země eurozóny měly poskytnut společnou finanční pomoc Řecku v objemu 20 až 25 miliard eur. Podíl každé země měl podle tehdejší informací být vypočten podle poměru kapitálu, který každá země vložila do Evropské centrální banky.

Miliardové úspory parlament schválil

Řecký parlament v pátek podle očekávání schválil návrh úsporných opatření v objemu 4,8 miliardy eur (asi 123,7 miliardy Kč), který ve středu předložila tamní vláda. Návrh počítá s nižšími výdaji rozpočtu a jeho cílem je snížit dluhové zatížení Řecka. Informovala o tom dnes agentura AP.

Členové parlamentu hlasovali veřejně, kdy se každý z nich k návrhu verbálně vyjadřuje. Opatření nyní vejde v platnost jako zákon na ochranu ekonomiky.

Realizace úsporných opatření je nezbytná mimo jiné k tomu, aby Řecko přesvědčilo finanční trhy, že si zaslouží příznivější úrokové sazby, když si bude chtít půjčit další peníze. Kvůli dluhové krizi, s ním se teď Řecko potýká, totiž zemi výrazně vzrostly náklady na dluhovou službu. Pro Řecko se tak splátky stávají neúnosné.

Řecký trumf: Obrátíme se na MMF

Otazníky panují kolem případné pomoci Řecku ze strany Mezinárodního měnového fondu. Některé členské státy se již v minulosti nechaly slyšet, že by si ho přály, ale zároveň panuje obava, že by to bylo špatným vysvědčením eurozóny, jejíž je Řecko součástí

Šéf eurozóny Jean-Claude Juncker k tomu v pátek prohlásil, že Evropa nepotřebuje finanční pomoc ze strany MMF, aby pomohl Řecku. "Co potřebujeme je technická pomoc MMD, ale nemyslím si, že by fond měl převzít řídící úlohu," řekl Juncker novinářům v Luxemburku po setkání s řeckým premiérem Geogem Papandresouem. "Jde o problém eurozóny a proto se s ním musíme i jako eurozóna vypořádat."

Podle Junckera je klidně možné, že nakonec nebude muset Řecku pomáhat ani eurozóna, Atény prý dělají dost pro to, aby problémy zvládly samy. "Myslím, že jsme měli pravdu,když jsme tvrdili... , že jsme připraveni k akci, pokud bude akce třeba. Nemyslím si ale, že bude potřeba," dodal. "Ta opatření jsou rozsáhlá a důrazná. Závazky, které řecká vláda přijala, určitě povedou k vyřešení situace, ve které se Řecko nachází," citovala šéfa EU agentura Reuters.

Premiér Papandreu v těchto dnech bude jednat o případné pomoci v Berlíně a Paříži. "Čekám evropskou podporu," nechal se slyšet před odjezdem. Merkelová ale již od úterý stále opakuje, že s Papandreem o pomoci jednat nebude.

Papandreu, ale věří v opak k čemuž má nachystán právě argument "MMF". Ohlásil, že pokud jeho země nedostane pomoc z Evropské unie, je připravena obrátit se na Mezinárodní měnový fond, do jehož washingtonského sídla dorazí v úterý.

Lidem se škrty nelíbí

Řecká vláda tento týden přijala další úsporná opatření, která mají přinést státnímu rozpočtu 4,8 miliardy eur, tedy přes 120 miliard korun. Zahrnuje snížení výdajů a růst daní, například navýšení daňové sazby u benzínu a nafty nebo omezení vyplácení bonusů na dovolenou státních zaměstnanců.

V centru Atén se v pátek střetli odpůrci škrtů s policií. Demonstranti na policii házeli kameny, ta odpověděla nasazením slzného plynu, napsala agentura AP. Žádná vážná zranění nejsou hlášena. Lehce zraněn však byl předseda největších řeckých odborů Jannis Panagopulos při svém projevu před parlamentem.

Panagopulose, předsedu Všeobecné konfederace řeckých pracujících (GSEE), napadl mladík, který jej udeřil pěstí. Předtím na něho skupina mladých demonstrantů hodila šálek s kávou a vodou. Panagopulos byl nucen svůj projev přerušit. Záběry na napadeného odborářského bosse přinesla televizní stanice Mega.

Skupina mladých demonstrantů se pak pustila do strážců v tradičních kostýmech před parlamentem, než je pořádková policie slzným plynem rozehnala. Šarvátky mezi skupinami mládeže a pořádkovými silami trvaly několik minut. Jedna osoba byla zadržena.

Obrazem: Z Atén se stalo bojiště. Policie se střetla s demonstranty kvůli vládním škrtům přejít do fotogalerie

Jak vyplývá ale z nového prúzkumu, proti dodatečným vládním opatřením, které mají za cíl pomoci Řecku z ekonomické krize, je i většina řeckých občanů. Dle uskutečněného průzkumu je 90 procent řeckých státních zaměstnanců proti snížení jejich bonusů o 30 procent. Průzkum také ukázal, že 76 procent zaměstnanců soukromého sektoru a 68 procent lidí v důchodovém věku odmítá škrty absolutně.

Proti opatřením se velmi odmítavě staví i odbory, které již naplánovaly další stávku. Řecko již minulý měsíc zasáhla 24hodinová stávka zaměstnanců veřejného i soukromého sektoru, kvůli které se zastavila letecká a železniční přeprava a byly uzavřeny úřady i školy. Novou stávku vyhlásil největší řecký odborový svaz zaměstnanců veřejného sektoru ADEDY na 16. března a měla by trvat opět celých 24 hodin.