ČEZ si udobřuje veřejnost: Firma dá 5 miliard na vědu

Blogy

ČEZ
ČEZ bloguje na serveru iHNed.cz

Šéf energetické společnosti ČEZ Martin Roman ve čtvrtek na konferenci Proměny Evropy 2010 prohlásil, že společnost dá v příštích deseti letech na vědu nejméně pět miliard korun.

Roman považuje podporu vědy a výzkumu za součást inovačního programu společnosti ČEZ. "Chceme být lídrem spolupráce s vědou ze strany průmyslu," zdůraznil.

Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček v pozdravném projevu hovořil o koordinaci vědeckých aktivit a podpořil vznik centrálního koordinačního orgánu, po kterém volají i vědci. Tím by mělo být ministerstvo pro vědu. Výzkum a vývoj jsou nyní v kompetenci ministerstva kultury.

Akademikové obvykle kritizují že, obří množství státních prostředků plyne do výrobních podniků. Imunolog Václav Hořejší na únorovém setkání kandidátů do nové vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace uvedl, že považuje za absurdní, aby stát podporoval bohaté firmy, které patří například pod ČEZ. Tuto podporu nazval tunelem na veřejné peníze. I bývalý ředitel českého výrobce léčiv Zentiva Jan Šotola soudí, že není úlohou státu podporovat průmyslový vývoj, ale vědu spíše směřující k základním problémům bytí. Průmysl má podle něj prostředků na výzkum a vývoj dost.

Výdaje na výzkum a vývoj v ČR financované z podnikatelských zdrojů v roce 2008 činily v běžných cenách 28,2 miliardy korun, z toho 26,9 miliardy bylo užito opět v podnikatelském sektoru, 1,3 miliardy ve vládním sektoru. Pouhých 57 milionů korun z podnikatelských zdrojů směřovalo k vysokým školám, což naznačuje velmi malou míru přímé spolupráce mezi soukromými firmami a vysokými školami. V tomto ukazateli je ČR na posledním místě ze všech sledovaných zemí.

Celkové výdaje podnikatelského sektoru v roce 2008 činily podle ČSÚ 33,5 miliardy korun, což kromě uvedených vlastních zdrojů zahrnovalo 4,4 miliardy korun z tuzemských veřejných zdrojů, 0,2 miliardy ze zahraničních veřejných zdrojů a 1,9 miliardy ze zahraničních soukromých zdrojů. Plných 13 procent podnikatelských výdajů na výzkum a vývoj tedy bylo pokryto domácími veřejnými zdroji, což je v Evropě po Rumunsku (43 procent) a Španělsku (14 procent) nejvyšší podíl. V průměru v evropské sedmadvacítce se veřejné zdroje na podnikatelských výdajích na výzkum a vývoj podílejí jen sedmi procenty.

Politikové mají s ČEZem svoje plány

Druhá nejsilnější strana ODS pak již dríve navrhovala případně peníze použít na nákup monitorů spotřeby elektřiny pro každou domácnost, ale s výplatou mimořádné superdividendy spíše nesouhlasí. TOP O9 navrhuje odprodej akcií ČEZ, přičemž peníze by posloužily jako vstupní investice do nového systému financování důchodů. To podporuje i ministr financí Eduard Janota.

Nejvíce udělá nový záměr ČEZu radost zeleným, kteří dlouhodobě prosazují, aby se případná mimořádná dividenda  využila na investice do výzkumu, vzdělávání a ekologie. "Stát by měl vyšší dividendu čerpat z ČEZ trvale, nejen v příštím roce," uvedl loni na podzim šéf zelených Ondřej Liška.

Rekordní zisk

Energetický gigant ČEZ zvýšil v roce 2009 čistý zisk o 9,5 procenta na 51,9 miliardy korun. Jde o nejvyšší zisk v historii společnosti a také o nejvyšší zisk jakékoli tuzemské firmy.

ČEZ loni překonal rekord z velké míry díky tomu, že se mu podařilo prodat většinu loňské elektřiny za vyšší ceny z roku 2008. To už se letos nebude opakovat a je pravděpodobné, že kvůli nižším cenám se poprvé po osmi letech zisk ČEZ sníží.

Rekordní zisk znamená i rekordní výnos pro stát. Do napjatého státního rozpočtu by měl ČEZ z loňského zisku odvést přes 20 miliard.

Skupina ČEZ nyní obsluhuje 9,2 milionu zákazníků v rámci střední a jihovýchodní Evropy.