Penzijní reforma: Podívejte se, jaké změny nám chtějí naordinovat odborníci

Zvýšení věku pro odchod do důchodu, vyvedení části peněz ze státního pilíře na individuální účty, reforma soukromých penzijních fondů - to jsou jenom některé z návrhů na reformu důchodového systému v České republice.

Zveřejnili je na webu ministerstva financí jednotliví členové takzvané Bezděkovy komise. Ta má jako poradní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí připravit návrh reformy současného důchodového systému.

Valorizace důchodů jen na úrovni inflace

Například podle jejího předsedy Vladimíra Bezděka, generálního ředitele penzijního fondu Aegon, je v prvním, státním pilíři nutné provést parametrické úpravy s cílem zajistit dlouhodobou finanční vyrovnanost. Změny by šly dvěma směry.

Jednak by se zvyšovala hranice pro odchod do důchodu. "Druhý směr by mohl spočívat v tom, že by se postupně u vyplácených důvodů přešlo k valorizaci penzí pouze ve výši inflace," uvedl Bezděk. V současnosti se totiž ze zákona zvyšují důchody o výši inflace a jednu třetinu růstu reálné mzdy.

Druhá část důchodové reformy by podle Bezděka spočívala v zavedení druhého pilíře důchodového systému. "Dovedu si představit jak formu povinného, tak dobrovolného pilíře," říká šéf Aegonu. Do něj by šlo tři až pět procent ze současných 28, které lidé na důchodové pojištění ze mzdy odvádějí.

"Obávám se, že většina lidí dnes není v takové ekonomické situaci, aby mohli platit 28 procent státu a nadto si spořit další tři nebo čtyři procenta ze svého platu," říká Bezděk. Vyvedení peněz do druhého pilíře by však mohlo být podmíněno tím, že by si lidé spořili část ze svého. Třetí část reformy důchodového systému by se podle Bezděka měla zaměřit na reformu soukromých penzijních fondů.

Spoření na penzi jako výraznější daňová úleva

Čtvrtá část plánu spočívá v zavedení výrazných slev na dani z příjmu fyzických osob. Ta by mohla zvýšit křivku porodnosti, a tím i do budoucna zvýšit příspěvky do důchodového systému. Státnímu rozpočtu by se ztráty ze slev kompenzovaly zvýšením daně z přidané hodnoty. "Aby si lidé vyšší hodnotu slev na děti mohli využít, museli by vykazovat nějaký příjem a motivovalo by je to k aktivitě," říká Bezděk.

U lidí s nízkými příjmy by sleva mohla vést až k negativní dani. Pokud má někdo nízký příjem, dostal by od státu místo slevy ještě doplatek. "Lidi bez zaměstnání by to mohlo motivovat, aby přijali i relativně málo placenou práci," dodává Bezděk s tím, že jeho návrh ještě musí projít diskusí.

Legislativa potřebuje změny

Změna parametrů u prvního pilíře a nutná reforma současného penzijního připojištění figuruje i mezi názory dalších členů týmu. "Je potřeba úprava stávající legislativy, protože je naprosto nevyhovující," říká Jiří Rusnok, jeden z členů komise a předseda Asociace penzijních fondů. "Když odbouráme motivaci ve formě státního příspěvku, tak fondy za současných podmínek nemají reálnou šanci svěřené peníze ve významné míře zhodnotit," dodává další z členů komise a vedoucí legislativního oddělení ČMKOS Vít Samek.

Změna by se podle Rusnoka mohla odrazit od novely zákona o penzijním připojištění, který je v současnosti v Poslanecké sněmovně. Ten by umožnil fondům účinnější metody investování. Nezaručil by však svým klientům ve většině případů minimální roční zhodnocení vkladů.

Podle Marty Gellové z Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců ČR (AFIZ) je zase nutné v rámci třetího pilíře důchodového systému zvýšit motivaci k vlastnímu spoření tak, že by se zvýšily výhody i na úkor stavebního spoření. Je podle ní třeba zamezit výběru naspořených prostředků ve zvýhodněných produktech v předdůchodovém věku či výběru jednorázového plnění, a to i v oblasti investičního životního pojištění, pokud čerpá výhody spoření na stáří, tedy například daňové zvýhodnění či přímou podporu. Chybí zde podle ní také trh s anuitou - prakticky žádná pojišťovna nenabízí možnost si za jednorázovou sumu koupit doživotní důchod.

Jiří Rusnok navrhl hned několik způsobů, jak by se mohl současný důchodový systém reformovat.Zřejmě nejrealističtější je podle něj varianta se zavedením povinného fondového pilíře pro lidi mladší 33 let. Ze současných 28 procent by se jim do individuálního spořicího účtu odváděla tři procenta. "Tyto účty, kde by se vklad zhodnocoval, by přitom nutně nemusely spravovat soukromé fondy, ale i nějaký státní úřad," říká Rusnok. Výpadek důchodového systému z hlediska příjmů by podle něj byl minimální. Ze začátku by se pohyboval v rozsahu několika miliard ročně, později by se postupně zvyšoval. "Ale protože je to priorita do budoucna, veřejné finance by si k tomu měly vytvořit prostor," říká Rusnok.

Se zvětšením příspěvků na povinné důchodové pojištění ve svém plánu počítá Vít Samek. Konkrétně by šlo o druhý pilíř důchodového pojištění. Příspěvky by v něm byly navázány na mzdy a šly by čtyři až šest procent nad rámec současných 28 procent. Byly by povinné pro střední a vyšší příjmové vrstvy. "Zastávám názor, že důchodový systém potřebuje více peněz. Pokud nechceme široké vrstvy obyvatelstva přivést do chudoby, tak se musí prostředky přidat," říká Samek.