Investoři věří více Buffettovi než Obamovi

Vládní dluhopisy Spojených států amerických už nejsou nejbezpečnější investicí. Jistější je totiž půjčovat Warrenu Buffettovi než Baracku Obamovi.

Vyplývá to alespoň ze situace na dluhopisovém trhu, kterou zmapovala agentura Bloomberg. Dluhopisy s dvouletou splatností vydané v únoru společností Berkshire Hathaway, již známý miliardář vlastní, totiž vynášely o 3,5 bazického bodu méně než obdobné dluhopisy vydávané vládou Spojených států.

Zatímco výnos Buffettových dluhopisů se na konci minulého týdne pohyboval na 0,89 procenta, americké vládní obligace vynášely již 0,925 procenta. Přestože jde o malý rozdíl, dali investoři jasně najevo, že věří více soukromé společnosti než Obamově administrativě. Podobně na tom byly v minulých týdnech také obligace dalších soukromých společností, jako jsou Procter & Gamble nebo Johnson & Johnson.

Většinou přitom platilo, že vládní obligace měly nižší výnos, tudíž byly považovány za méně rizikové. Nyní se však tento poměr obrátil. "Jde o mimořádně vzácnou událost v dějinách dluhopisového trhu," komentoval dění Jack Malvey, bývalý stratég banky Lehman Brothers.

Americké zadlužování

Neobvyklou změnu vyvolalo především několik vln emisí amerických vládních dluhopisů. Od začátku loňského roku vydalo americké ministerstvo financí dluhopisy v celkové hodnotě 2,6 bilionu amerických dolarů a zcela zahltilo trh s těmito cennými papíry.

Deficit státního rozpočtu tak dosáhl deseti procent hrubého domácího produktu největší ekonomiky světa, což je nejvíce v její poválečné historii. Americkému zadlužování přitom ještě není zdaleka konec. Dnes by mělo dojít k další emisi amerických vládních dluhopisů s dvouletou splatností za 44 miliard dolarů a do konce března by si Obamova vláda měla půjčit dalších 74 miliard dolarů.

Své půjčky ovšem budou muset Spojené státy také splácet. Agentura Moddy's předpovídá, že úvěrové náklady Spojených států dosáhnou v letošním roce sedmi procent z vybraných daní a v roce 2013 půjde na umoření vládních dluhů rovnou jedenáct procent z daňových příjmů za daný rok. "Spojené státy se tak rychle blíží ke ztrátě svého ratingu AAA," uvedli analytici agentury Moody's.

Podle rozpočtového výboru Kongresu dosáhne veřejné zadlužení země v roce 2020 devadesáti procent HDP, tedy 20,3 miliardy dolarů.

Před prohlubováním veřejného schodku rozvinutých zemí varoval minulý týden i Mezinárodní měnový fond (MMF). "Rozvinuté ekonomiky čelí akutnímu nebezpečí vysokého zadlužení," uvedl v pátek první tajemník hlavního ředitele MMF John Lipsky na odborném fóru v Pekingu. Podle Lipského dosahuje zadlužení vyspělých ekonomik úrovně z 50. let, kdy se svět vyrovnával s dopady druhé světové války.

"Do roku 2014 dosáhne dluh zemí skupiny G7, kromě Kanady a Německa, na sto procent jejich HDP ," dodal Lipsky.

Buffettův zlatý déšť

Místo vládních dluhopisů tak investoři raději sahají po podnikových dluhopisech.

Zatímco v roce 2008 se korporátních obligací hromadně zbavovali, za loňský rok dosáhly podle statistiky americké centrální banky Fed čisté nákupy těchto cenných papírů 153 miliard dolarů, což je nejvíce od roku 2004.

Státním obligacím přitom příliš nevěří ani sám Warren Buffett. "Korporátní dluhopisy byly oproti těm vládním směšně levné," citovala agentura Bloomberg z výročního dopisu akcionářům Warrena Buffetta.

"Velké příležitosti nepřicházejí často. Když prší zlato, sáhněte po kbelíku, ne po náprstku," vyzýval k dalším nákupům úspěšný investor, jehož označil magazín Forbes za třetího nejbohatšího muže planety.