Brazílie: "Mutovaná" kukuřice a sója nám umožní přežít

Pije mléko, jež dávají krávy krmené geneticky modifikovanou (GM) kukuřicí. Jí kuřata, živená směsí z geneticky upravené sóji. Nosí džínsy z GM-bavlny.

"Obavy Evropanů z geneticky upravených plodin jsou naprosto iracionální," říká atraktivní černovlasá Brazilka Alda Lerayerová. Lze ji podezírat, že má takové tvrzení v popisu práce, Alda je totiž šéfkou brazilské Rady pro biotechnologické informace. Ale GM-suroviny zjevně neškodí ani dalším více než 190 milionům jejích spoluobčanů v páté největší zemi světa.

Zatímco Evropská unie se GM-kukuřici, sóji nebo cukrovce brání (jejich plochy v několika málo členských zemích netvoří ani desetinu procenta výměry zemědělské půdy), svět jde opačným směrem. K zemím, které využívají GM-plodiny stále více, patří přitom ty nejvýznamnější - USA, Indie, Čína. A loni se na druhou příčku v počtu hektarů dostala právě Brazílie.

Ochrání i pralesy?

Co brazilské farmáře na geneticky upravených plodinách láká?

Například do takzvané Bt-kukuřice (na několika polích se pěstuje i v Česku) vnesli vědci geny, díky nimž odolává škodlivému motýlkovi zavíječi. Ten jinak prožírá stvoly kukuřice a v celém světě působí škody za mnoho miliard dolarů. Ovšem Bt-kukuřici není nutné chránit proti obaleči chemickými látkami.

"Zvyšuje to výnosy, a i když je GM-osivo dražší než to normální, vyplatí se," říká farmář Ivo Richter, hospodařící v jihobrazilském státě Rio Grande do Sul u města Nao Me Toque. "Nejde jen o náklady na pěstování. Housenka zavíječe naruší kukuřici a dostanou se pak do ní jedovaté mykotoxiny. Ty mohou následně s krmivem proniknout i do mléka nebo masa zvířat," upozorňuje farmář na další výhody GM-plodin.

GM-sója zase umožňuje lépe využívat chemický postřik proti plevelům, farmáři opět ušetří náklady. V samotném státě Rio Grande do Sul je už 93 procent veškeré sóji jen geneticky upravenou odrůdou. "V celé Brazílii je pak tento podíl GM-sóji 64 procent, u kukuřice 53 procent ve prospěch geneticky upravené," upřesňuje profesor Marcelo Gravina z Univerzity Rio Grande do Sul.

Citlivým tématem pro Brazilce je poukazování na to, že se dostatečně nebrání proti ničení deštných pralesů na severu země - v Amazonii. A někteří severoameričtí a evropští ekologové nyní tvrdí, že pralesy mizí i kvůli rozšiřování produkce cukrové třtiny. Z té Brazilci vyrábějí (kromě cukru) etanol jako palivo do aut a zásobují jím i Evropu.

Zastánci GM-plodin ovšem tvrdí, že právě tyto odrůdy pomohou lépe chránit i amazonské deštné pralesy, "zelené plíce" naší planety. "Zvyšují produkci, není proto potřeba tolik půdy. A doufáme, že naše vláda brzy povolí i pěstování geneticky upravené třtiny právě pro technické účely, na výrobu biolihu," vysvětluje Alda Lerayerová.

Demokratizace zemědělství

Evropští odpůrci GM-plodin varují farmáře také před závislostí na firmách, jež tyto osiva prodávají. Je pravda, že firmy (nejznámější je Monsanto z USA) si nechávají vyvinuté GM-odrůdy patentovat a že osivo je dražší než u konvenčních odrůd. Jak vidí onu závislost na dodavatelích Brazilci, kteří s ní mají na rozdíl od Evropanů zkušenost?

"Především si každý může, ale vlastně musí sám spočítat, zda se mu GM-osivo vyplatí. Brazílie už také není závislá jenom na zahraničních dodavatelích, vyvíjíme i vlastní GM-odrůdy," upozorňuje Cezar Vianna, prezident obřího zemědělského družstevního podniku CCGL. Družstevnictví je spolu s využíváním GM-plodin dalším výrazným trendem v brazilském zemědělství. Bývalý československý zázrak, Agrokombinát Slušovice, by přitom mohl na brazilské poměry jen zírat. CCGL například vlastní i významné přístavy.

Cézar Vianna však nepovažuje pro přežití farmářů za klíčová pouze družstva, ale především GM-plodiny. "Právě jejich využití demokratizuje zemědělství," tvrdí doslova. Menší farmáři mají podle něho šanci přežít proto, že GM-odrůdy jim zaručují jistou úrodu - plodiny jsou odolné a škůdci je nezničí. Propočty farmářů v místních podmínkách ukázaly, že spotřebují zhruba 2,7krát méně ochranných chemických prostředků než u konvenčních odrůd.

"Hlavní však je, že GM plodiny mají potřebnou kvalitu," dodává Vianna. Sám si přitom už kvůli upraveným plodinám užil své. Několikrát ho stíhala policie, když v 90. letech ještě nebyla GM-sója v Brazílii oficiálně povolena. Ale farmáři dostávali osivo ze sousední Argentiny...

Jak vidí brazilští farmáři Evropu, která se GM-produktům brání? "Kladete umělé obchodní bariéry. Jako by nestačilo, že evropští farmáři mají vysoké dotace a exportní podpory," shrnuje farmář Ivo Richter.