Případná nová daň na banky, o níž se nyní debatuje v Evropské unii, by mohla ročně evropských vládám přinést i kolem 50 miliard eur (1,3 bilionu korun). Píše o tom server EUObserver s odvoláním na studii Evropské komise.

Veřejné finance unijních států se potýkají se značnými problémy. Na tom se podílí i to, že státní kasy musely v řadě zemí přijít na pomoc finančním institucím kvůli krizi, která na ně dolehla.

"Finanční sektor musí přispět k nákladům za finanční stabilitu," řekl eurokomisař Michel Barnier odpovědný za služby a vnitřní trh.


Kromě toho, že by příjmy z této daně pomohly vládám poněkud "upravit" veřejné rozpočty, tak by tyto peníze mohly být také použity do fondu, z něhož by se v případě problémů poskytovaly bankám balíky finanční pomoci. Mohl by z něho ale třeba financovat i boj s klimatem nebo plnění různých rozvojových cílů.

Zavedení daně je ale jen jednou z řady "inovativních finančních možností", o nichž se komise ve svém materiálu zmiňuje. O návrzích by se měli ještě v dubnu bavit na neformálním zasedání v Madridu ministři financí zemí EU.


EU by pak chtěla přijít s jednotnou pozicí o "inovativních finančních nástrojích" pro setkání G20, které se v červnu uskuteční v kanadském Torontu.

USA už oznámily plán zdanit riziková aktiva, která drží největší finanční firmy v zemi. Také Švédsko už podobný systém má. V případě zavedení tamního modelu (sazby 0,036 procenta) by roční příjem byl například pro loňský rok kolem 13 miliard eur. V případě americké daně (0,15 procenta) by to ale bylo více než zmiňovaných 50 miliard eur.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist