Válka o modernizaci elektrárny v Prunéřově se chýlí ke konci. Zvítězí ČEZ

Prunéřov v číslech

40 procent
je navrhovaná čistá účinnost jednotky po komplexní obnově tří z pěti bloků elektrárny Prunéřov II. Minimální požadavek státu je však 42 procent.

18. příčka
v žebříčku největších evropských producentů oxidu uhličitého patří elektrárně Prunéřov.

8 kilometrů
činí přibližná vzdálenost, kterou urazí vlaky s vytěženým hnědým uhlím ze Severočeských dolů do elektrárny Prunéřov.

Šéfové ČEZ mohou být v klidu. Po měsících tahanic o to, jak by měla vypadat nová uhelná elektrárna v Prunéřově, začíná být jasno. Přitom když ČEZ před čtyřmi lety žádal o schválení pětadvacetimiliardové modernizace své uhelné elektrárny v Tušimicích, nikoho to nevzrušovalo. Tamní elektrárna se staví, jediným problémem tu je časový skluz proti plánu.

Kvůli projektu úplně stejné elektrárny v Prunéřově se strhla politická válka. Bojuje proti ní Strana zelených, podporovaná ekologickými aktivisty. Konflikt má i prvního padlého - ministra životního prostředí Jana Dusíka. O vítězi však je už zřejmě rozhodnuto.

"Pro stanovisko, které by zamítlo projekt firmy ČEZ, nejsou právní důvody. Naopak pro vydání kladného stanoviska máme všechny podklady," řekl HN ministr zemědělství Jakub Šebesta.

Ve středu nominovala ODS na post ministryně životního prostředí Rut Bízkovou. Nebýt toho, schválilo by MŽP ještě pod vedením provizorního šéfa Jakuba Šebesty klíčový dokument, umožňující stavět - studii vlivů na životní prostředí EIA. Podle Šebesty není pro odmítnutí důvod, nyní předá připravené souhlasné stanovisko Bízkové.

A právě Bízková bude mít těžko jiný názor a ani nehodlá s verdiktem otálet. Nejen proto, že pro ČEZ dříve pracovala a může pro něj mít pochopení.

Verdikt je hotov

Daleko podstatnější je, že ministerstvo má kladné stanovisko už několik měsíců připravené. Hotové bylo už za ministra Dusíka, nominovaného zelenými.

"Honza Dusík mi říkal, že nevidí důvod pro nepovolení Prunéřova, že to ale nemůže udělat proti vůli vlastní strany. Snažil se verdikt oddalovat, a když už to nešlo, rezignoval," líčí pro HN zdroj z vlády.

Šebesta tvrdí, že od Dusíkova odchodu se nové argumenty proti návrhu ČEZ neobjevily. A Bízková je zřejmě připravena souhlas posvětit: "Pokud je stanovisko připraveno a je vše formálně i obsahově v pořádku, není proč čekat. Věcnou a formální správnost nemohu zatím posoudit, všechny materiály jsem neviděla," upozorňuje jen.

Projekt má i podporu hlavních politických stran. "Pro zamítnutí není důvod," řekl ekonomický expert ODS Martin Kocourek (zároveň šéf dozorčí rady ČEZ za ministerstvo financí). "MŽP mělo k projektu ČEZ už dávno vydat souhlasné stanovisko," přizvukuje stínový ministr průmyslu za ČSSD Milan Urban. Proti Prunéřovu tak z politiků bojují jen zelení. Jenomže ti teď mají na vládu a ministerstva nulový vliv.

Politiky, kteří čekají souhlasný verdikt MŽP, tak ani netrápí fakt, že si ČEZ už objednal za miliardy korun na dosud neschválený projekt ve vítkovických strojírnách kotle. "Kdyby EIA přece jen neprošla, dají se vyrobené komponenty využít na jiných projektech ČEZ," krčí rameny Kocourek.

Nejednoznačná studie DNV

Do sporu o Prunéřov měla vnést světlo studie norské firmy DNV, kterou objednal Dusík. Jenomže její závěry používají teď obě strany.

DNV ověřovala, zda projekt ČEZ splňuje požadavky nejlepší dostupné techniky, jak to vyžaduje Evropská komise. Zjistila, že celkem v 57 parametrech jim vyhovuje, ve dvou nikoliv. Zdroj podle plánu ČEZ má mít 40procentní účinnost, tedy o dvě procenta méně, než nejlepší technologie. A za dobu životnosti vypustí o 50 milionů tun CO2 víc.

"Projekt ČEZ skoro ve všech parametrech požadavky splňuje. Odchylky lze zdůvodnit ekonomickými podmínkami," říká Kocourek.

"Dvě odchylky jsou důvod pro zastavení projektu," nesouhlasí Jan Šrytr z Ekologického právního servisu. "Účinnost zdroje je jedním ze základních parametrů. Dalším důvodem pro zamítnutí je, že ČEZ odmítl rozpracovat pro MŽP alternativu účinnější elektrárny," dodává.

Ekologové totiž ekonomickým argumentům ČEZ nevěří. Porovnáním cen, za něž se staví elektrárny v Německu a u nás, došli k závěru, že náklady na elektrárny budované firmou ČEZ jsou zbytečně drahé. A kdyby ČEZ stavěl levněji, mohl by si dovolit účinnější zdroj.

Nedostatek informací, poskytnutých ve schvalovacím procesu, ČEZ vyčítají i experti DNV. "Nejedná se o správnou praxi, ale je v souladu s tím, k čemu dochází u řady posudků EIA," píší však ve své studii.

Dopady na ovzduší

Co projekt v Prunéřově znamená pro občana? Podle DNV vypustí levnější elektrárna plánovaná ČEZ do ovzduší ročně o 205 tisíc tun CO2 více než nejlepší technologie. Ročně u nás ale uniká do ovzduší 140 milionů tun tohoto plynu. Prunéřov navržený ČEZ za 25 let životnosti vyprodukuje 5 milionů tun CO2. Necelá čtyři procenta ročního objemu emisí v zemi. Odůvodňuje to ekologickou válku?

Ekologové podezírají ČEZ z toho, že emisní parametry v Prunéřově nedodrží. Třeba tím, že ho bude provozovat déle, než slibuje. To si ale stát musí být schopen ohlídat.

Jak Dusík, tak jeho nástupce Šebesta HN sdělili, že ministerstvo s ČEZ jedná o limitech emisí, jež firma bude muset dodržovat. "Vyšší emise v novém Prunéřově vykompenzujeme nižšími emisemi na jiných zdrojích," slibuje i ředitel ČEZ Vladimír Hlavinka.

Pokud tato dohoda nakonec projde - což je velmi pravděpodobné, bude už jen na České inspekci životního prostředí, aby dokázala vlivnou firmu kontrolovat a nedovolila jí stanovené limity překročit.