Srazí euro? Německý ekonom napadne "europomoc" Řecku u ústavního soudu

SPECIÁL

Více o Řecku a jeho problémech s obřím zadlužením

Německý ekonom Joachim Starbatty před Ústavním soudem v Německu zřejmě napadne víkendovou dohodu členů eurozóny o finanční pomoci zadluženému Řecku. Ekonom to řekl německému listu Rheinische Post.

Starbatty je emeritním profesorem ekonomie na univerzitě v Tübingenu. V německých médiích se také objevily informace, že navrhovaná pomoc v objemu 30 miliard eur (zhruba 752,3 miliardy Kč) možná bude až dvojnásobná.

"Podáme k Ústavnímu soudu stížnost na poskytnutí úvěru od členů eurozóny," řekl Starbatty listu. Ten zároveň napsal, že ekonom pracuje na znění stížnosti s odborníkem na ústavní právo Wilhelmem Hankelem a dalšími experty. Starbatty se chce údajně opřít o znění maastrichtských kritérií, která podle něj pomoc ve schválené podobě nedovolují.

Starbatty je také jedním ze čtveřice německých profesorů, kteří letos v březnu naznačili, že pokud se má Řecko problémů zbavit, bude muset nakonec z eurozóny vystoupit. Stejný názor v listu Financial Times prezentoval vedle Starbattyho a zmíněného emeritního profesora ekonomie na univerzitě ve Frankfurtu Wilhelma Hankela také emeritní profesor práva univerzity v Erlangenu-Norimberku Karl Albrecht Schachtschneider a profesor ekonomie na univerzitě v Hamburku Wilhelm Nölling.

Letošní pomoc: až 45 miliard eur

Ministři financí eurozóny se o víkendu v Bruselu dohodli na podmínkách, za kterých bude Řecko moci v případě nutnosti čerpat finanční pomoc od ostatních členů eurozóny a od Mezinárodního měnového fondu. Ministři se na pomoci Řecku rámcově dohodli koncem března a o víkendu doladili konkrétní podmínky.

Řecko by si tak mohlo jen letos půjčit alespoň 30 miliard eur. Spolu s úvěry od Mezinárodního měnového fondu by ale mohlo získat 40 až 45 miliard eur (až 1,1 bilionu Kč). Atény ale zdůrazňují, že zatím pomoc nepotřebují a jsou schopny si půjčovat na trhu.

Úroky, za které si Řecko půjčuje, v reakci na dohodu hned v pondělí prudce klesly, v posledních dnech ale opět zvolna šplhají vzhůru. Po středečních zprávách z Německa jejich růst mírně zrychlil. Německo tak asi k uvolnění pomoci Řecku bude potřebovat souhlas parlamentu.

Jiný německý list Handelsblatt s odkazem na nejmenovaný zdroj z německé vlády napsal, že dohodnutá pomoc 30 miliard eur je pouhý začátek. Pomoc by podle deníku nakonec mohla být výrazně vyšší, možná i více než dvojnásobná.

Ještě dávno před dohodou, v době, kdy se hovořilo o tom, že Atény na záchranu potřebují zhruba 20 až 25 miliard, napsal list Economist, že Řecko ve skutečnosti bude potřebovat na záchranu asi 75 miliard eur.

Nedovolená subvence

Starbatty podle listu Rheinische Post považuje dohodu ministrů eurozóny za nedovolenou subvenci. Eurozóna totiž Řecku slíbila, že pokud by čerpalo pomoc, pak by z úvěrů platilo úrok kolem pěti procent. A to je pod úrokem, který Řecko v té době na trhu platilo.

Starbatty se už začátkem 90. let minulého století postavil proti rozhodnutí tehdejší německé vlády vzdát se marky a dovolit v Německu zavést společnou evropskou měnu.

Ústavní soud tehdy v historickém verdiktu rozhodl, že až začne Evropská měnová unie fungovat, bude muset neustále splňovat všechny podmínky stabilizační smlouvy uzavřené v době, kdy byla jednotná měna dohodnuta. Pokud by je nesplňovala, Německo by mělo povinnost z eurozóny odejít.