Ústavní soud rozhodl: Výpočet důchodu se od roku 2011 změní

Ústavní soud (ÚS) zrušil s platností od 30. září 2011 výpočet důchodů, který je méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy. Do té doby je třeba přijmout novou úpravu. Soudci tak dali zapravdu názoru, že systém nebere dostatečně ohled na to, kolik lidé v životě vydělávali, a tím pádem i odváděli státu do penzijního systému. Nyní soudkyně zpravodajka Dagmar Lastovecká čte obsáhlé odůvodnění. Návrh na zrušení jednoho sporného ustanovení zákona o důchodovém pojištění podal Krajský soud v Ostravě.

Výpočet procentní výměry důchodu je podle ÚS protiústavní, protože v důsledku a v kombinaci s ostatními parametry důchodového systému negarantuje dostatečně právo na přiměřené hmotné zabezpečení. "Vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami důchodových pojištěnců," uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek.

Odložením platnosti svého nálezu Ústavní soud dal vládě a zákonodárcům čas na to, aby normu uvedli do souladu s ústavními zásadami. Zákon by měl v nové podobě lépe odrážet příjmové rozdíly. Do stanoveného data norma platí beze změn.

Podle ostravského soudu zákon znevýhodňuje lidi s vyššími platy. Jejich penze je totiž v poměru k někdejším příjmům nižší, než v případě lidí, kteří celý život pobírali třeba průměrnou mzdu. ÚS se návrhem zabýval od roku 2007.

Složky důchodu

Důchody se v Česku skládají ze dvou složek, a to z pevně stanovené základní výměry a procentní výměry, která závisí na příjmech člověka v rozhodném období pro výpočet důchodu. Ústavní soud řešil druhou z těchto složek. Podstatou problému je to, že pokud má člověk v životě vysoké příjmy, tak při výpočtu důchodu dochází k takzvaným redukcím.

Podle současného znění sporného ustanovení zákona se osobní vyměřovací základ do 10.500 korun započítává do penze v plné výši. Z částky nad 10.500 Kč do 27.000 Kč se počítá 30 procent a z částky osobního vyměřovacího základu nad 27.000 deset procent. Osobní vyměřovací základ se v podstatě odvíjí od průměrného měsíčního příjmu v rozhodném období. Podle Krajského soudu v Ostravě je sporné ustanovení z principu neústavní, protože poškozuje pojištěnce s vyššími příjmy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí systém redukcí hájilo tím, že odráží potřebu solidarity mezi generacemi i mezi různými příjmovými skupinami v jedné generaci. Redukční hranice v různých podobách platí už od roku 1948, připomnělo ministerstvo ve vyjádření doručenému ÚS. Zrušení redukcí by podle ministerstva vedlo ke zvýšení státních výdajů. Dnešního vyhlášení se zástupci ministerstva ani krajského soudu nezúčastnili.

Žaloba penzisty

Krajský soud se zabýval konkrétním případem muže, jemuž Česká správa sociálního zabezpečení vyměřila od 1. února 2006 plný invalidní důchod 13.346 korun. Částku tvořila základní výměra 1470 Kč měsíčně a procentní výměra 11.876 Kč. Úředníci předtím zjistili, že invalida v letech 1986 až 2005 vydělával průměrně 68.635 korun.

Penzista napadl výši důchodu žalobou. Poukázal na to, že celková výše důchodu činí pouze 19 procent z jeho příjmu, což nepovažuje za přiměřené hmotné zabezpečení. Své tvrzení doložil zprávami ministerstva práce a sociálních věcí, podle nichž v roce 2004 průměrná výše důchodu v Česku činila 44 procent hrubého průměrného příjmu. Invalida se proto cítil v nerovném postavení oproti ostatním příjemcům důchodu. Krajský soud v Ostravě projednávání invalidovy žaloby přerušil a předložil problém Ústavnímu soudu.