Olověná koule českého sportu: O2 Aréna a její dluhy, stát pomoc odmítá

A právě ČSTV si volí o víkendu nové vedení, které by se mělo do českého sportu  snažit přinést více peněz. A případně jako největší akcionář Sazky dokázat vymoci z loterijního gigantu přísun financí, který ale kvůli areně v posledních letech vyschl.

Na jednu stranu stavba dusící celý český sport, na druhou hala, bez níž si nejvýznamnější sportovní akce posledních let nelze ani představit. Multifunkční aréna na pomezí Vysočan a Libně, původně nesoucí název Sazka Arena, posléze přejmenovaná podle mobilního operátora 02, je rozporuplnou stavbou.

Příznivější úhel pohledu zdůrazní, že stavba svým komfortem a možnostmi, které nabízí, umožňuje (nejen) Pražanům navštěvovat sportovní i kulturní akce na úrovni standardů západní Evropy a patří k základní občanské vybavenosti metropole. Navíc z ní profituje město i stát. Rubovou stranou mince je fakt, že splácení její výstavby velmi přiškrtilo finanční toky do tuzemského sportu.

Hradčany, či kůlna na dříví?

Než se aréna začala stavět, hovořil vládní zmocněnec Ladislav Malý o potřebné investici zhruba dvou miliard korun. Podle předloženého plánu měla hala stát 3,5 miliardy. Obě čísla ale byla hrubě mimo. Reálně se nyní odhaduje, že cena i se splácením úroků z dluhopisů může vystoupat až někam k závratným 17 miliardám korun, možná ale i více.

"Určit tu konečnou sumu nelze. Já už jsem slyšel čísla 11, ale i 20 miliard. Ale to je opravdu věštění z křišťálové koule. Nikdo totiž neví, jak se v dalších letech vyvine kurz eura vůči koruně," řekl HN Zdeněk Zikmund, mluvčí Sazky, sázkové společnosti, která prostřednictvím firmy Bestsport halu postavila. Na kurz vůči euru jsou totiž dluhopisy vázané.

Jedno číslo už ale Sazka zná. "Jisté je, že celkové investiční náklady činí 7,2 miliardy," vyčíslil Zikmund. Další peníze ale naskakují na úrocích dluhopisů, které kvůli financování stavby arény Sazka vydala. "Jejich emisi jsme v roce 2006 vypsali na 15 let, takže splacena bude v roce 2021," vysvětlil Zikmund. A reálná částka záleží právě na síle koruny vůči euru.

Většina výtěžku Sazky momentálně nejde ke sportovcům, jak by měla, ale na splácení haly. Pokud stát či Praha loterijní společnosti nepomohou, budou platby sportovním svazům, které přerozděluje ČSTV (majoritní akcionář Sazky), i nadále přiškrcené. V současnosti tak český sport tratí zhruba 700 milionů korun ročně.

"Význam arény není zatím dost dobře chápán. Projezdil jsem kus světa a musím říci, že neznám podobnou stavbu, kde by se nějakým významným způsobem neúčastnil stát či municipál. Ty formy podpory bývají velmi různé, ale nikdy nejsou nijaké," prohlásil Ivan Hašek, šéf fotbalového svazu.

"Tato hala už mnohokrát strhla pozornost světa k Praze, k České republice. Obama s Medveděvem by se u nás bez Hradčan nikdy nesešli. Hala sice Hradčany nejsou, ale taky to není kůlna na dříví u mě na zahradě," dodal Hašek a shrnul tak všeobecně sdílený názor českých sportovních funkcionářů.

Jenže stát ani hlavní město se k pomoci největší loterijní společnosti a hlavnímu pilíři financování sportu nemají. "Splácení vysočanské arény je věcí Sazky," uvedl Jiří Paroubek, předseda ČSSD a pravděpodobně příští český premiér. "Stát ani město Praha by se na splácení haly v žádném případě podílet neměly," přidal se Miroslav Kalousek z TOP 09. ODS se odmítla vyjádřit.

Halu potápějí dluhy

Ještě v roce 2004 Vladimír Srb, nyní odstupující předseda ČSTV, hlásal na valné hromadě, že aréna přítěží českého sportu nebude.

"Chtěl bych všechny ubezpečit, že akcionáři trvají na podmínce nesnižovat dotace pro český sport a členové představenstva dodržení této podmínky kontrolují. Sazka má dostatečný potenciál dostát oběma svým závazkům, tj. financovat český sport i splácet úvěr na stavbu Sazka Areny."

Potenciálem tehdy měla být exkluzivní licence na provozování videoterminálu, jenže tu Sazka nedostala.

Realita je tak proti Srbovým slovům zcela odlišná. Na svůj vlastní provoz si bez problémů vydělá. Ale na splácení dluhů spojených s její výstavbou ani omylem.