Islandské sopečné erupce prodlužují nejistotu kolem Řecka

Stejně jako prach a popel z islandské sopky postupně ochromil většinu leteckého provozu v Evropě, tak jsou patrné i sekundární důsledky této přírodní katastrofy.

Kvůli ní totiž byla odkložena jednání o finanční pomoci Řecku. V Aténách měli v pondělí jednat o půjčce pro zadluženou zemi představitelé Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Nový termín rozhovorů by měl být ve středu, pokud to okolnosti dovolí.

Odklad zvedl úroky z řeckých dluhopisů i náklady pojištění řeckého dluhu proti insolvenci na nové rekordy. Opět se tak více rozevřely nůžky mezi výnosy z řeckých a německých eurobondů.

Přirážka, kterou investoři vyžadují k úrokovému výnosu řeckých vládních dluhopisů proti německým, v pondělí stoupla u desetiletých obligací proti pátku o 0,4 procentního bodu na rekordních 4,82 bodu. Řecko tak musí na tyto dluhy platit úrok asi osm procent. Před finanční krizí v roce 2008 Řecko platilo proti Německu jen o zhruba půl procentního bodu více.

Na nový rekord rovněž vystoupily náklady ochrany investorů před řeckým státním bankrotem. Pětiletý swap CDS se dostal na 4,72 procenta z pátečních 4,38, což znamená, že pojištění deseti milionů eur řeckého vládního dluhu stojí ročně 472.000 eur.

"Pesimismus na akciových trzích spojený s přešlapováním na místě ohledně léčení řeckých veřejných financí tlačí rizikovou prémii řeckých státních dluhopisů nahoru," poznamenala Markéta Šichtařová z Next Finance.

Napětí se prodlužuje

Eurozóna napjatě očekává další posun v kauze vyřešení kritické situace řeckých veřejných financí, ale ten se oddálila. Řeckou agónii však prodlužuje příroda skrze islandskou sopku.

"Všichni se připravují na to, že bude Řecko donuceno okusit bič technokratů z MMF. Ti nebudou mít slitování. Nebudou slyšet na to, že výdaje jsou nezbytné kvůli tradici či sociálnímu smíru," poznamenala analytička.

Řecko se na konci loňského roku dostalo do dluhové krize, když kvůli vysokým dluhům a statistickým manipulacím ztratilo důvěru finančních trhů. To vedlo k prudkému růstu úroků u řeckých dluhopisů. Takzvaná euroskupina, kterou tvoří ministři financí eurozóny, se proto minulý týden dohodla na podmínkách pomoci Řecku.

Pomoc či nepomoc?

Řecký premiér Jorgos Papandreu v rozhovoru pro časopis Newsweek uvedl, že Řecko se během několika týdnů rozhodne, zda mechanismus pomoci od EU a MMF aktivuje. Hodnota případné pomoci by podle odhadů v prvním roce činila 45 miliard eur (zhruba 1,1 bilionu Kč). Pokud by o ni Řecko skutečně požádalo, stala by se tato pomoc největší svého druhu v historii.

Investoři jsou stále více přesvědčeni, že plánovaná jednání o finanční pomoci povedou k tomu, že Atény požádají o aktivaci záchranného balíku. Řecko musí do konce května získat pro refinancování dluhu, splátky úroků a pokrytí rozpočtového deficitu 12 miliard eur a v úterý se chystá testovat trhy nabídkou krátkodobých dluhopisů za 1,5 miliardy eur.

Předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker dnes řeckému internetovému serveru Euro2day sdělil, že Řecko v jednáních s MMF a evropskými institucemi bude zřejmě muset přijmout ještě tvrdší úsporná opatření, než dosud naplánovalo. Současné kroky, jimiž Řecko v zájmu snížení rozpočtového deficitu snížilo mzdy ve veřejném sektoru, zmrazilo důchody a zvýšilo daně, označil Juncker za "ambiciózní a věrohodná".

K reakci finančních trhů, které původně dohodu ministrů financí eurozóny přivítaly poklesem řeckých úroků, brzy však obnovily jejich růst, Juncker řekl, že problémem je zřejmě nevíra trhů v to, že eurozóna pomoc skutečně poskytne. Tento dojem je podle Junckera nesprávný. "Musím tady říci, že eurozóna převezme svou odpovědnost. Řekli jsme to mnohokrát - v případě potřeby tu evropské peníze budou," řekl.