Meziroční inflace v dubnu stoupla nad jedno procento z březnových 0,7 procenta. Český statistický úřad v pondělí oznámil výsledky dubnové inflace. Meziměsíčně inflace vzrostla o 0,3 procenta, ovlivnily to hlavně vyšší ceny dopravy, bydlení, odívání, obuvi, alkoholických nápojů a tabáku. Číslo odpovídá odhadům analytiků.
V meziročním srovnání mělo vliv na zvýšení inflace hlavně zvýšení cen pohonných hmot, které byly dražší o 21,4 procenta. Rostly i ceny bydlení, kde čisté nájemné vzrostlo o 10,1 procenta, přičemž regulované nájemné se zvýšilo o 18,6 procenta a tržní kleslo o 0,3 procenta. Zdražilo i vodné, stočné, stravovací a ubytovací služby a některé potraviny.
Cenový růst zrychlil podle statistiků zejména u bydlení. Naopak meziroční pokles byl mírnější u potravin a nealkoholických nápojů.
Důvodem růstu spotřebitelských cen byl podle anayltiků především zdražení plynu pro domácnosti, pohonných hmot a potravin. "Inflace ČR v dubnu rostla jen nepatrně pomaleji, než jsme odhadovali. Z hlediska struktury nejde o překvapení. Zvýšení cen jde na vrub především pohonným hmotám, a zemnímu plynu. Zvyšovali se i ceny potravin," řekl Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank.
Nadále ovšem podle ekonomů platí, že by inflace neměla být letos pro ekonomiku problémem. "Za zvýšením stála spíš kumulace několika náhodných vlivů než nějaký systematický cenový tlak. Zvýšily se ceny pohonných hmot, cigaret, některých potravin a plynu. K meziměsíčnímu - nikoliv však meziročnímu - růstu inflace přispěl i sezónní vývoj cen v odívání. K obdobnému skoku v cenách již do pololetí zřejmě nedojde," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
I když se už v létě může inflace podle Petra Dufja z ČSOB dostat k úrovni dvou procent, neznamená pro českou ekonomiku žádný problém. "Poptávkové inflační tlaky zůstávají utlumené, takže naši inflaci „řídí“ především ceny energií, deregulace a spotřební daně," uvedl.
"Dokud se dostatečně neobnoví spotřebitelská poptávka, nebudou mít ani obchodníci prostor pro zvyšování cen," dodal Dufek.
