Pokud dopadnou volby podle výpočtů HN...

Metodika výpočtu

Rozdělení křesel v Poslanecké sněmovně vypočítaly HN s pomocí nejaktuálnějších krajských průzkumů STEM a SC&C pro ČT a Český rozhlas. Jedinou výjimkou byl Moravskoslezský kraj, kde HN vycházely z výsledků voleb před čtyřmi lety a vyvážily je aktuálními celostátními průzkumy.

Procentuální zisky politických stran v jednotlivých volebních krajích pak HN prostřednictvím d´Hondtovy metody, která se používá při volbách do sněmovny, přepočítaly na poslanecká křesla.

Čísla

98 - ve dvousetčlenné sněmovně usedne 98 nových poslanců

32 - žen

168 - mužů

44 - budoucích poslanců nemá žádný vysokoškolský titul

17 - právníků

9 - budoucích poslanců má titul MUDr.

Po květnových volbách by mohlo ve sněmovně usednout až 98 nových poslanců. HN se konkrétním nováčkům na kandidátkách stran v posledních týdnech věnovaly v seriálu "Jiní lidé, nová země". Dneškem tento seriál končí. HN na základě aktuálních průzkumů veřejného mínění spočítaly, kolik nováčků má šanci se dostat do sněmovny.

Ze zmíněných 98 bude čtyřicet úplně neznámých poslanců za nové politické strany. Slovy prezidenta Václava Klause - čtyřicet potenciálních přeběhlíků. Právě tolik neznámých tváří by se mohlo dostat do sněmovny za Věci veřejné a TOP 09. Tito lidé přitom nemají dlouhé zkušenosti s vlastní stranou, neprošli důkladnými nominačními síty, a nikdo tak vlastně pořádně neví, co od nich lze očekávat.

"Tyto strany budou mít celou řadu poslanců, kteří se budou chovat jako neřízené střely. Skoro bych se vsadil, že kluby těchto stran se začnou brzy po volbách štěpit. Stalo se to i Unii svobody či Straně zelených," říká politolog Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění.

Strana zelených měla se svými poslanci skutečně problém. Do sněmovny se dostalo šest zástupců strany, dvě poslankyně ale po třech letech vystoupily z klubu a pomohly opozici svrhnout vládu Mirka Topolánka.

Přeběhlíkem za sedm milionů

Podobné riziko hrozí hlavně u Věcí veřejných. Jejich kandidáty do sněmovny vybírali příznivci strany, takzvaní Véčkaři, v internetovém hlasování. K tomu stačila pouhá registrace na stranickém webu. Lídr strany Radek John své budoucí poslance hájí a tvrdí, že s nimi strana podepsala smlouvu. V ní se každý zavázal zaplatit za přeběhnutí pokutu sedm milionů korun.

Riziko ale hrozí i TOP 09. Pokud by volby dopadly podle dostupných odhadů, usedlo by za tuto stranu do sněmovních lavic 22 nových poslanců. Často lidé, kteří do strany Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska přestupovali s vidinou, že mají šanci rychle se dostat do vysoké politiky.

Do nových stran si kvůli neprověřeným budoucím poslancům šťouchl i prezident Václav Klaus. "O institutu přeběhlictví mělo smysl mluvit pouze v situaci stabilizované politické scény, kde visačka ODS, ČSSD, KDU-ČSL či KSČM byla visačkou jisté kvality, jasně definované identity... Kdyby se náhodou do sněmovny dostala strana pana Johna a dva z jejích poslanců přestoupili jinam - k levici nebo k pravici - nikdo z nás by jim to snad ani nemohl vytýkat, protože my od nich žádnou pravicovou nebo levicovou zakotvenost neočekáváme," prohlásil prezident v rozhovoru pro poslední vydání časopisu Týden.

I přes současné předvolební průzkumy ale mohou malé strany nakonec skončit mnohem hůř, než se zatím zdá. V minulosti se totiž těsně před volbami mnoho voličů vrátilo od malých stran k těm velkým, osvědčeným.

Riziko může být i Šlégr

Ve sněmovně se objeví i desítky nových tváří za ODS, ČSSD či za lidovce. I z nich se mohou rekrutovat přeběhlíci a v minulosti se to také stávalo. V posledním období přeběhli například Miloš Melčák, Michal Pohanka či Evžen Snítilý z ČSSD. Od ODS zase odešli poslanci Juraj Raninec, Jan Schwippel či Vlastimil Tlustý.

Podle politologů i dlouhodobých zkušeností z minulosti je ale přeběhlictví u velkých stran méně pravděpodobné. "Tito poslanci se na ta svá místa dostávají na základě vnitřních procedur. Než se tu člověk dostane na volitelné místo, má za sebou letitou historii v té straně, ví se, co čekat. U těch velkých stran to tolik nehrozí, samozřejmě pokud tam nedáváte lidi typu Jiřího Šlégra," vysvětluje politolog Daniel Kunštát.

Letošní obměna poslanecké sněmovny by podle posledních průzkumů voličských preferencí mohla být jednou z největších. Podle propočtů HN by se totiž ve sněmovně mohlo objevit až 98 nových poslanců, tedy polovina. Mimochodem i přes stranické proklamace nepřibude ve sněmovně žen. Šanci na zvolení jich má pouze 32. To je dokonce ještě méně než nyní - dnes sedí ve sněmovně 38 poslankyň.

Vysoký počet "nových tváří", které mají šanci dostat se do sněmovny, je sice v Česku ojedinělý, podle politologů jde ale snadno vysvětlit. Mnoho lidí je politikou znechuceno, a tak se hlavně v letošních volbách chystá volit nové strany s neznámými lidmi na kandidátkách.

Lidé navíc mohou letos snadněji ovlivnit pořadí kandidátů jednotlivých stran. Mohou dávat až čtyři preferenční hlasy. Pokud jich někdo dostane pět procent, přeskočí na kandidátce ostatní. "Vždy vycházelo, že tak třetina to volí podle lidí a dvě třetiny podle strany. Například v Praze se čtvrtina lidí chystá kroužkovat své favority," říká Jana Hamanová z výzkumné agentury SC&C.

Po výrazné obměně složení poslanecké sněmovny letos volají i občanské iniciativy, byť často kuriózním způsobem. První z nich - Vyměňte politiky.cz - zaštítila řada herců a zpěváků, mezi nimi třeba Viktor Preiss, Aňa Geislerová, Aneta Langerová nebo Dan Bárta. Ti vyzývají nerozhodnuté voliče, aby se nebáli dát hlas některé z malých stran.

Za druhou iniciativou, Defenestrace 2010, stojí jaderný fyzik František Janouch. Ten se zase snaží přemluvit občany, aby dávali preferenční hlasy lidem na posledních místech kandidátek.

"Proč by měli kroužkovat ty čtyři vzadu? Lidé si budou kroužkovat ty, kteří jim jsou sympatičtí. Na lidi to nebude mít takový efekt, aby to zahýbalo strukturou volených poslanců," komentoval snahy Janoucha politolog Petr Just z Karlovy univerzity. Stejný názor má i Hamanová.