Jak dnes investovat? Strategie kup a drž je mrtvá už dlouho

SPECIÁL

Učte se s Finweb.cz
ŠKOLA INVESTOVÁNÍ

Většina základních ekonomických pouček říká, že v případě investování do akcií je třeba počítat s investičním horizontem minimálně tři až pět let kvůli výkyvům na akciových trzích. Obvykle následuje myšlenka, že čím déle budou peníze v akciích investovány, tak tím je větší šance na zisk.

Tato strategie vychází z pravidelných čtyřletých volebních období zemí s vyspělými finančními trhy. Nové vlády šetřily a tím způsobily horší výsledky firem na trzích. Naopak před volbami vlády utrácely a snažily se zavděčit potenciálním voličům.

Toto nevyrovnané utrácení vlád bylo jednou z hlavních příčin periodických cyklů v celém hospodářství. Proto bylo důležité počítat s dlouhým investičním horizontem. Situace se ovšem změnila.

"Už je jiná doba," mami

Dnes je situace na globálních trzích naprosto jiná, než tomu bylo v osmdesátých a devadesátých letech minulého století. Možnosti úvěrování se značně rozšířily. Ekonomické poklesy se začaly vyrovnávat dluhem, který se však v dobách konjunktury nesplácel. Pravidelné hospodářské cykly byly narušeny a dnes u mnoha států v podstatě neexistují.

Dalším faktorem je neustálé zvyšování peněžní nabídky bankami, které zvláště v posledních letech nabralo až dramatické rychlosti. Následkem byla inflace. To vše způsobilo pokřivení tradovaných ekonomických faktů, které vycházejí z myšlenky dlouhodobého růstu akcií.

Strategie kup a drž je v současném zmatku jen obtížně dlouhodobě úspěšně realizovatelná. Navíc často se zapomíná na inflaci, která v dlouhém období výrazně snižuje úspěšnost investice.

Inflace – nepřítel dlouhodobých investic

Při pohledu na většinu grafů akcií, akciových indexů či komodit v horizontu několika desítek let se zdá, že dlouhodobá investice je velmi výnosnou záležitostí. To, co v grafech není vidět, je inflace. Ukrývá se velmi nenápadně, ovšem zásadně ovlivňuje ziskovost investice.

Dobrým případem je zlato, které na začátku května dosáhlo historických rekordů 1250 dolarů za unci. Pokud však vezmeme v úvahu inflaci, tak rekordní ceny zlato dosáhlo na počátku osmdesátých let na ceně 840 dolarů za unci v době druhého ropného šoku.

Při započtení indexu CPI, kterým měříme inflaci v USA jde v dnešních cenách o 2 378 dolarů. Od rekordů jsme tedy na míle vzdáleni. Ani toto srovnání není úplně přesné, protože inflace se nerovná indexu CPI, pro tyto účely ho ovšem můžeme použít.

Dalším jednoznačným příkladem, který jde proti dlouhodobým strategiím, je vývoj japonského akciového indexu Nikkei od počátku devadesátých let. Jeho hodnota je od roku 1990 na jedné čtvrtině, neboli investice ve výši 100 jenů před dvaceti lety vynáší v současnosti pouze 25 jenů. Japonsko navíc nemá problémy s inflací, která je dlouhodobě blízká nule, jsme tedy pořád na jedné čtvrtině původně investované částky.

Můžeme se také podívat na hlavní americký index S&P 500 v posledních patnácti letech, kde ovšem na rozdíl od Japonska nehrála inflace pouze zanedbatelnou roli. Index CPI v USA rostl v posledních patnácti letech průměrně o 3 % ročně, reálná inflace však byla ještě vyšší.

Pokud byla například po patnácti letech investice na počátečním vkladu (což se při pohledu na graf klidně mohlo stát), tak si investor i při střízlivých odhadech mohl koupit jen polovinu zboží a služeb, než v době počátku investice.

Česko výjimkou

Na zmíněných příkladech bylo jasně vidět, že dlouhodobé spekulace s akciemi či ostatními finančními aktivy se nemusí vždy vyplatit. Určitě existují také výjimky, jako český akciový trh, který byl hlavně na počátku tisíciletí prudce rostoucí. I tady jsou však dlouhodobí investoři po roce 2004 často proděleční.

Lze také vybrat finanční aktiva, které by podpořily přesně opačnou teorii, ovšem průměrné zhodnocení světových akciových indexů posledních let strategii kup a drž nepodporují. Řešením nejsou ani mladé trhy, které snáze podléhají vzniku bublin a z dlouhodobého hlediska nejsou o nic ziskovější. Můžeme mluvit pouze o vyšší volatilitě.

Budoucnost je v krátkodobých spekulacích

Krátkodobé spekulace, tzv. časování trhu, jsou náročnější na znalosti i zkušenosti. Existuje vyšší riziko podlehnutí investora aktuálním náladám trhu, to je ovšem vyváženo perspektivou nízkého globálního růstu v příštích letech.

Pokud neroste ekonomika, nerostou dlouhodobě ani ceny finančních aktiv. Inflace při krátkodobých spekulacích také přestává být problémem. Odhady výkyvů trhu se tak zdají být v následujících letech výnosnější strategií.