Sněmovna hladce schválila vydání povodňových dluhopisů v objemu do tří miliard korun. Vláda chce peníze použít na likvidaci škod, které způsobily záplavy na Moravě. Poslanci o předloze rozhodli ve stavu legislativní nouze bez dlouhých debat ve zrychleném jednání. Zákon míří do Senátu.

O vydání povodňových dluhopisů za tři miliardy korun rozhodla v pondělí vláda. Jak po jejím jednání na tiskové konferenci informoval premiér Jan Fischer měla by dluhopisy od Česka koupit Evropská investiční banka (EIB). "Využili jsme smlouvu s Evropskou investiční bankou, která umožňuje vydat velmi rychle dluhopisy," uvedl v pondělí ministr financí Eduard Janota. Výhodou podle něj je, že dluhopisy by měly být pro stát levnější o 0,4 až 0,5 procenta než při prodeji na běžném trhu.

"Jestliže na trhu je výnos okolo 4,5 procenta u dluhopisů se splatností 10 a 15 let, tak oni (pozn.- EIB) nám řádově půlprocentního bodu z tohoto kreditního rizika sleví. Tím je financování levnější," uvedl Janota. Výnos dluhopisů budou podle Janoty záležet na tržních podmínkách, o délce splatnosti teprve MF rozhodne.

Kabinet chce získat peníze novelou zákona o dluhopisovém programu, přijatého po záplavách v červnu a červenci loňského roku. Zákon počítal s dluhopisy ve výši až sedm miliard korun, dnes schválená novela objem zvýšuje až na deset miliard. Splatnost obligací určí ministerstvo financí, nebude ale delší než 35 let.

Škody narůstají

Škody po povodni podle předběžných odhadů Asociace krajů ČR dosahují tří až čtyř miliard korun. Fischer bude kvůli novým dluhopisům po ministrech požadovat další úsporná opatření, aby vláda udržela plánovaný deficit veřejných financí ve výši 5,3 procenta hrubého domácího produktu.

"Tyto peníze utracené letos zvýší deficit veřejných financí. Znamená to, že ve druhé půlce roku se budou muset hledat zdroje úspor," uvedl Janota.

Povodňové dluhopisy využila vláda poprvé a zatím naposledy po povodních v roce 1997. Tehdy vydala dluhopisy za 1,2 miliardy korun se splatností pět let. Lidé si tehdy mohli koupit dluhopisy v hodnotě 1000 Kč nebo 10.000 Kč. Roční výnos byl navázán na průměrnou roční míru inflace.

Pojišťovny podle posledních informací k 26. květnu měly nahlášeno po záplavách, které postihly minulý týden velkou část Moravy, 7123 pojistných událostí za celkem více než 640 milionů Kč. Téměř 400 jich již vyřídily. Pojišťovny odhadly, že klienti nahlásí skoro 19.200 škod za celkem 1,52 miliardy Kč, vyplývá ze statistiky, kterou kë středečnímu dni zveřejnila Česká asociace pojišťoven.

ČR by na obnovu po povodních mohla využít peníze z Fondu solidarity EU - čtěte ZDE

Studená fronta přinese odpoledne do Česka bouřky, kroupy a silný vítr - čtěte ZDE

Legislativní nouze umožní schválit zákon během jediného čtení i během jednoho dne. V tomto volebním období sáhla vláda k žádosti o vyhlášení legislativní nouze již potřetí. Poprvé loni na podzim při schvalování vládního protischodkového balíčku, podruhé letos na jaře při schvalování návrhu na nižší zdanění zaměstnaneckých benefitů.

Poslanecká sněmovna pro letošní rok schválila rozpočet se schodkem 162,7 miliardy korun. Loni rozpočet skončil v rekordním deficitu 192,4 miliardy korun.

Investice "proti povodním" vzrostou

Kabinet také schválil navýšení prostředků na protipovodňová opatření o jednu miliardu korun, informoval Fischer. Celková částka v programu Podpora a prevence před povodněmi pro roky 2007 až 2013 tak stoupne na 11,5 miliardy korun z původně plánovaných 10,5 miliardy.

Prostředky by měly být navýšeny přesunem financí z programu v jehož rámci jsou odbahňovány rybníky, opravovány jejich hráze či budována nová vodní díla, uvedlo již dříve ministerstvo zemědělství. Namísto toho budou peníze použity k pozemkovým úpravám v rámci protipovodňových opatření.

Během první etapy protipovodňového programu byly v Česku v letech 2002 až 2007 investovány čtyři miliardy korun, v rámci druhé etapy programu od roku 2007 do konce loňského roku zatím více než tři miliardy Kč. Dalších zhruba osm a půl miliardy korun je připraveno pro následující čtyři roky, včetně letošního.

V současnosti je již připravována třetí etapa programu, která se má uskutečnit v letech 2013 až 2025 Podle statutárního náměstka ministra zemědělství Karla Turečka se finanční výhled pro ni pohybuje mezi 20 a 25 miliardami korun.

Materiál byl podle MZe připravován už od letošního ledna, tedy nezávisle na aktuálních povodních. Návrh bylo třeba nejprve projednat s Evropskou investiční bankou, z níž je program primárně financován. Banka podle MZe již návrh odsouhlasila.