Za zvláštních bezpečnostních opatření jednají v Koreji zástupci G20

Přední zástupci klíčových zemí světa sdružených ve skupině G20 mají obavy o zdraví globální ekonomiky. Problémy, s nimiž teď zápasí některé evropské země, ale prý jejich vlády řeší správně. Mezi účastníky dvoudenních jednání ale na stav globální ekonomiky nepanuje jednotný názor a lídři se neshodují ani v otázce návrhu zavést celosvětovou bankovní daň, která by řešila následky případných dalších krizí.

Ministři a guvernéři G20 budou v jihokorejském přístavu Pusan v pátek a sobotu pracovat na tom, jak zajistit do budoucna "silný, soběstačný a vyvážený růst". Svá doporučení předají šéfům vlád zemí G20 pro červnový summit v Kanadě a listopadové setkání v Soulu.

Například jihoafrický ministr v úřadu prezidenta Trevor Manuel před začátkem jednání řekl, že skupina G20 před sebou ještě nikdy neměla tak náročné úkoly, jako právě teď. Na schůzce ministrů financí a guvernérů centrálních bank je tak podle něj možné si vyjasnit, jaká rozhodnutí je třeba učinit, aby globální ekonomika znovu nespadla do recese.

"Je důležité, abychom všichni pochopili, jak křehké je teď to oživení," řekl jihoafrický ministr ke stavu globální ekonomiky.

Jednání se budou odehrávat v jednom z hotelů na pláži, který je kvůli bezpečnostním opatřením ostře střežený. Policisté hlídkují i od moře a využívají motorových člunů. Vzhledem k dramatickému zhoršení vztahů mezi Severní a Jižní Koreou, k němuž došlo až v posledních dnech kvůli sporu o potopenou jihokorejskou loď, úřady bezpečnostní opatření ve městě o hodně zpřísnily.

Velká část jednání se patrně zaměří na Řecko a jeho dluhové problémy. Na záchranu Řecka už ostatní členské země eurozóny slíbily pomoc v objemu 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč), dohodly se ale i na vytvoření záchranné sítě pro další země, pokud by takovou pomoc potřebovaly. Na tento projekt má být vynaloženo až 750 miliard eur (asi 19,3 bilionu Kč). Půl bilionu má dodat EU, zbylých 250 miliard eur pak Mezinárodní měnový fond.

Nová bankovní daň

Korejský ministr financí Jun Čung-hjon v úterý označil za přední body programu schůzky návrhy na zavedení zvláštního poplatku nebo zdanění bank, které by si jím "předplatily" možné budoucí sanace. Jednat se bude také o způsobech, jak by bylo možné držet pod kontrolou přeshraniční toky kapitálu. Ministr však dodal, že důležitým faktorem se nyní stala dluhová krize v eurozóně.

Francouzská ministryně hospodářství a financí Christine Lagardeová před odletem na schůzku G20 zdůraznila, že klíčovou prioritou vlád bude snaha o konsolidaci napjatých veřejných financí tak, aby o neohrozilo ekonomický růst. "Děláme všechno pro to, abychom obnovili důvěru," řekla ministryně.

Odborníci jsou skeptičtí

Někteří pozorovatelé však pochybují, zda G20 může ohledně ekonomických problémů Evropy něčeho dosáhnout. Například ekonom londýnské firmy Monument Securities Stephen Lewis pokládá za klíčový problém eurozóny to, že členské země jsou ochromeny nepružností jednotné měny. "Ministři G20 si však nemohou dovolit to veřejně přiznat, protože by to mohlo mít potenciálně destabilizující vliv... Jejich diskuse tak pravděpodobně nikam nepovedou," řekl Lewis.

G20 byla založena již v roce 1999, do popředí se však dostala až s vypuknutím globální finanční krize v roce 2008. Fórum se od té doby snaží sestavit nový rámec pro finanční systém, kam kromě bankovní daně patří stanovení nových pravidel pro bankovní kapitál nebo ustavení "finančních bezpečnostních sítí" pro ohrožené země.

Členy G20 jsou země G7, čili USA, Japonsko, Německo, Británie, Francie, Itálie a Kanada, a dále Evropská unie, Rusko, Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika, Jižní Korea a Turecko.