Dohodnuto: Brusel bude kontrolovat rozpočty ještě před jejich schválením

Členské země Evropské unie v pondělí večer v Lucemburku souhlasily s tím, že by EU měla posuzovat národní rozpočty ještě před jejich schválením v dané zemi. Podle českého ministra financí Eduarda Janoty to podporuje i Česká republika.

"Byla tam naprostá shoda," nastínil Janota jednání skupiny tvořené převážně ministry financí. Český ministr očekává, že jednotlivé státy budou zasílat spíše jen rámcové informace, které by měly ukázat, zda "jdou v té či v oné zemi dobrým směrem a že nikam neutíkají do šílených deficitů".

Návrh, aby EU posuzovala národní rozpočty, má za cíl zabránit opakování současné krize, kdy řada zemí EU hospodaří s nadměrnými dluhy. Potíže nejsilněji dolehly na Řecko, kterému musela eurozóna společně s Mezinárodním měnových fondem (MMF) přijít na pomoc se záchranným balíčkem.

"Já to považuji za velmi rozumnou věc," řekl Janota s tím, že všem jeho nástupcům na postu českého ministra financí to ulehčí práci. "Bude (ministr) vybaven argumentačně. Bude vybaven prostě určitým porovnáním, jak se chová zbytek Evropy... a snad mu to umožní prosazení úspornějšího, rozumnějšího, odpovědnějšího rozpočtu, ať už ve vládě, nebo v parlamentu," podotkl.

Ministři se bavili také o sankcích, které by měly být uvaleny na země, jež nebudou dodržovat rozpočtová pravidla platná v EU. Hovoří se třeba o tom, že by země mohly být i zbaveny hlasovacích práv v EU, nebo by mohly přijít o peníze z unijních fondů.

Polštář pro případy typu Řecka 

Ministři financí eurozóny se v pondělí v Lucemburku dohodli na detailech záchranného fondu ve výši 750 miliard eur, tedy téměř 20 bilionů korun. Novináře o tom informovalo španělské předsednictví EU.

Tento "polštář", který nemá v evropských dějinách obdoby, bude sloužit všem zemím EU, které by se ocitly ve stejné dluhové pasti jako Řecko. Masivní finanční pomoc má zabránit šíření dluhové krize, která se nejvíce projevila právě v silně zadluženém Řecku, a má obnovit důvěru v euro na finančních trzích.

Evropská unie se na finanční pomoci, na níž přispějí státy eurozóny 440 miliardami eur (zhruba 11,4 bilionu korun), Mezinárodní měnový fond 250 miliardami eur (asi 6,5 bilionu korun) a Evropská komise 60 miliardami eur (zhruba 1,6 bilionu korun), shodla již na začátku května.

Záchranný mechanismus bude fungovat jako společnost, která vzniká pod lucemburským právem. Ta bude případným zemí v potížích peníze půjčovat. Šéf euroskupiny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker řekl, že systém bude akceschopný, jakmile 90 procent podílníků (zemí) dokončí u sebe doma schvalování potřebných norem a garancí. Stát by se tak mělo ještě tento měsíc.

Eurozóna má zajišťovat 440 miliard eur a peníze od Evropské komise budou v případě potřeby k dispozici více méně ihned. "Začalo výběrové řízení na vrcholného manažera tohoto zařízení a on či ona bude nominován velmi rychle, v příštích dnech, stejně jako předseda představenstva," řekl Juncker.

Česko nebude platit nic

Podle dřívejších slov ministra financí Eduard Janoty by Česko nemělo v podstatě nic platit.  Jen v případě, že by některá země pomoc využila a nebyla schopna ji splácet, potom by mohly být třeba sníženy příjmy Česka z unijního rozpočtu. "Až když postižená země nebude schopna peníze vrátit, dopadlo by to na Česko, protože za půjčku se ručí evropským rozpočtem. A to dvojím způsobem. Buď se sníží výdaje, a Česko tak dostane méně peněz z evropských fondů. Nebo budou navýšeny prostředky, které odvádíme do evropského rozpočtu," řekl v rozhovoru pro HN Janota.

Finanční trhy však jen pár hodin po skončení tehdejší schůzky šéfů státních pokladen EU začal znervózňovat nedostatek detailů. Nebylo například vůbec jasné, které země budou mít na pomoc nárok a za jakých podmínek budou získávat úvěry.

Pro euro odraz ode dna

Ekonomové si od nového kompromisu slibují, že by se mohl projevit v silnějším kurzu evropské jednotné měny. Euro se přitom v pondlěí vůči dolaru obchodovalo v jednu chvíli dokonce za méně než 1,1900 USD/EUR, což je vůbec nejnižší hodnota od března roku 2006.

Už do dvou týdnů by ale podle odborníků mohlo euro vůči dolaru najít pomyslné dno a odrazit se od něj. Na konferenci Reuters Investment Outlook Summit v New Yorku to řekl analytik Robert Prechter. U akcií má poměrně negativní výhled a je prý přesvědčen, že akcie obnovily takzvaný medvědí trh, jak se označuje období vytrvalého poklesu.

Prechter si získal věhlas už asi před 30 lety, když správně předpověděl nástup takzvaného býčího trhu v roce 1982. V roce 1987 z trhu vystoupil, a vyhnul se tak dramatickému propadu z 19. října 1987, který se potom zapsal do dějin jako černé pondělí.

Euro by podle analytika mohlo z očekávaných minim zpevnit asi o deset procent, a to na základě příznivých technických indikátorů, které Prechter vidí v grafech. Euro vůči dolaru dnes po více než čtyřech letech kleslo pod 1,19 USD v reakci na obavy investorů, že dluhová krize v Evropě by se ještě mohla zhoršit.

Prechter také očekává, že klesnou ceny obecních i podnikových dluhopisů, což se patrně také odrazí v celkovém zhoršení nálady. V deflační depresi, která podle něj může následovat, je třeba se držet pravidla "cash is king" (hotovost vítězí). Pokud jde o akciové trhy, analytik nadále očekává, že hlavní americké indexy budou znovu klesat a dostanou se pod mnohaletá minima, na nichž byly loni v březnu. Například index S&P 500 tehdy spadl až asi na 666 bodů a byl nejníže za posledních zhruba 13 let.

Ze současného vývoje psychologie trhu je podle Prechtera možné vyčíst, že 98 procent investorů je naladěných proti euru, zatímco stejné procento jich příznivě hodnotí vyhlídky dolaru. To signalizuje, že obrat je blízko. V horizontu dvou až tří měsíců by proto euro mohlo zpevnit zhruba o deset procent.

"V případě dolaru už se dostáváme hodně blízko vrcholu prvního významného pohybu vzhůru a jsme zřejmě pouze jeden až dva týdny od konce poklesu eura vůči dolaru," řekl analytik. Americký dolar podle něj zůstává atraktivní i v dlouhodobém výhledu.

Estonsko míří do eurozóny, již za rok

Komentáře

Miroslav Zámečník
Naděje přichází z Estonska

Ministři financí zemí eurozóny také v Lucemburku odsouhlasili, že Estonsko může vstoupit do řad tohoto 16členného bloku zemí EU platících eurem. Toto doporučení nicméně ještě musí schválit summit EU příští týden. Estonsko by pak vstoupilo do eurozóny, kterou nyní sužuje vážná měnová i dluhová krize některých jejích členů, v lednu 2011.

Tato pobaltská země bude v eurozóně patřit k zemím s nejlepším stavem veřejných financí. Rozpočtový deficit země, který patřil dříve mezi největší zdroje obav, byl loni 1,7 procenta hrubého domácího produktu, tedy pod tříprocentním limitem pro přijetí evropské měny. Příliš velký vliv by neměl mít ani prudký propad hospodářství, který zemi postihl během hospodářské krize. V roce 2009 HDP země kleslo o 14 procent.

Se vstupem do eurozóny souhlasila i Evropská komise. Od summitu se čeká, že to také potvrdí, v půlce července by se pak měl určit směnný kurz pro převod estonské měny na euro.