5,5 mld. korun 4,5 TWh 15 997 zaměstnanců
vydělal ČEZ loni na dividendách svých zahraničních akvizic.
vyrobily v roce 2009 zahraniční elektrárny skupiny ČEZ a dodaly téměř 4 400 TJ tepelné energie. Celá Skupina ČEZ vyrobila loni 65,3 TWh elektřiny
pracovalo ke konci loňského roku v 65 zahraničních společnostech, které ČEZ vlastní.
Energetická společnost ČEZ inkasuje za rok 2009 dividendy ze svých zahraničních společností ve výši 5,5 miliardy korun. Zahraniční akvizice podle ČEZ dosahují plánovanou návratnost. Zástupci ČEZ ve čtvrtek hospodaření zahraničních akvizic prezentovali na tiskové konferenci.
"Všechny zahraniční akvizice trvale dosahují plánovanou návratnost a již vytváří finanční zdroje pro další růst Skupiny ČEZ. Dosud jsme inkasovali či rozhodli o výplatě dividend v souhrnné částce 5,5 miliardy korun," uvedl Tomáš Pleskač, druhý místopředseda představenstva ČEZ a ředitel divize international.
Na zprávu mírně zareagovaly i akcie ČEZu na pražské burze, které zahajovaly těsně nad 880 korunami a v průběhu dopoledne pak přidávají necelých 1,5 procenta pohybují
Podíl na rumunském trhu se zvyšuje
Jako jednu z významných aktivit v zahraničí zástupci ČEZ zmínili budování největší pobřežní větrné farmy v Evropě, která bude stát v Rumunsku. Firma ji zde uvádí do provozu od začátku června.
"Více než stovka turbín první fáze projektu je již nyní kompletně dokončena a práce na jejich připojení do sítě pokračují každým dnem. Současně s pokračujícími stavebními pracemi jsou tyto turbíny podrobovány sérii testů a budou postupně připojovány do sítě. Do konce roku tak budou elektřinu spolehlivě a bezpečně vyrábět všechny turbíny," uvedla firma začátkem června.
Češi mají zájem o podíly v polské energetice - čtěte ZDE
Ceny elektřiny porostou, přestože ČEZ zdražení nechystá - čtěte ZDE
Projekt čítá 139 větrných turbín spouštěných nyní v první fázi a dalších 101 turbín uváděných do provozu ve druhé fázi, které budou spuštěny příští rok.
"Po uvedení celé větrné farmy o instalovaném výkonu 600 MW do provozu v roce 2011 zaujmeme desetiprocentní podíl na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Rumunsku," dodal Pleskač. Celková investice ČEZ do největší evropské pevninské větrné farmy v rumunské provincii Dobrudža dosáhne 1,1 miliardy eur (zhruba 28,5 miliardy korun).
Tržby ze zahraničí: 60 miliard
Ke konci roku 2009 vlastnil ČEZ 65 zahraničních společností s téměř 16.000 zaměstnanci. Do tržeb Skupiny ČEZ přispívají tyto firmy 60 miliardami korun a na stálých aktivech se podílí více než čtvrtinou.
V roce 2009 dokončil ČEZ akvizice v Turecku, Německu a Albánii. „V posledně jmenované zemi se v souladu s privatizační smlouvou zaměřujeme zejména na zlepšení inkasa pohledávek a potírání černých odběrů elektřiny. Tématem letošního roku, ale i let následujících, je transformace a restrukturalizace tohoto jediného albánského distributora,“ doplnil Martin Pacovský, ředitel útvaru řízení zahraničních majetkových účastí.
V loňském roce vyrobily zahraniční elektrárny Skupiny ČEZ zhruba 4,5 TWh elektrické energie a dodaly téměř 4400 TJ tepelné energie.
„Naše akvizice řídíme prostřednictvím pouze několika desítek českých zaměstnanců, jejichž počet nadále snižujeme. Trvale se snažíme maximálně zapojit místní lidi a motivovat je tak pro práci ve Skupině ČEZ. Navíc rotací manažerů mezi zahraničními společnostmi i centrálou dosahujeme optimálního přenosu know-how z jedné země do druhé,“ říká Tomáš Pleskač.
Další cíl Polsko
Energetická firma si nyní brousí zuby na polské firmy, nedávno oznámila podání nabídky na koupi většinového podílu v energetické společnosti Energa SA. Zde by měl ČEZ podle polských úřadů soupeřit s dalšími sedmi zájemci, mezi nimiž jsou například největší polská energetická společnost PGE či firma Kulczyk Investments, patřící údajně nejbohatšímu polskému občanovi Janu Kulczykovi.
Na jaře navíc ČEZ podal nezávazné prohlášení, že má zájem o státní podíl ve firmě ZE PAK, jíž patří elektrárny a doly. Nedávno se dostal do užšího výběru zájemců a závaznou nabídku případně musí podat do konce června.
A podle dostupných informací HN by rád rovněž získal kontrolu nad druhou největší elektrárenskou polskou skupinou Tauron, která hodlá na konci června uvést své akcie na varšavskou burzu. Polský stát, jenž v Tauronu drží většinu, chce prodat až 53 procent akcií podniku. Za to by mohl získat v přepočtu přes 40 miliard korun.
ČEZ svou účast na privatizaci Tauronu nekomentuje. "O polský trh máme dlouhodobě zájem a sledujeme investiční příležitosti, které se tam objeví," řekl nedávno mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist