Generální ředitel německé Deutsche Bank Josef Ackermann změnil svůj pohled na Řecko a nyní je přesvědčen, že země díky reformám bude schopna splácet svůj dluh. Ještě minulý měsíc měl přitom pochybnosti o schopnosti země svůj dluh splatit. Ackermanna přimělo ke změně názoru setkání s řeckým premiérem Jorgosem Papandreuem.
Papandreu se ve Vídni účastnil zasedání Institutu mezinárodních financí (IIF), který sdružuje přes 400 světových bank. Ackermann, který je předsedou IIF, uvedl, že osobní závazek premiéra zavést reformy a jeho ochota obětovat svoji kariéru za prosazení reforem ho přesvědčily, že Řecku se podaří zvrátit současnou situaci a splatit své dluhy.
"Bereme naše pověření ke změnám velmi vážně. A naprosto nemám v úmyslu se ho vzdát nebo z něj ustoupit," řekl Papandreu bankéřům. "Je mi jedno, jestli je to mé jediné volební období ve funkci premiéra. Udělal jsem to, co si myslím, že je nutné k záchraně Řecka před katastrofou," dodal.
Za své původní výroky v televizní debatě zpochybňující schopnost Řecka splácet dluh byl přitom ředitel Deutche Bank dříve ostře kritizován nejen německými médii.
Řecko se zavázalo snížit rozpočtový deficit na 8,1 procenta hrubého domácího produktu ze 13,6 procenta snížením mezd ve veřejném sektoru, penzí a státních výdajů a prostřednictvím zvýšení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Za prvních pět měsíců roku se podle premiéra deficit rozpočtu snížil meziročně o 40 procent. Příjmy rostou a výdaje prudce klesly. Na dobré cestě jsou i vznik nového nezávislého statistického úřadu, změny v daňovém systému, reformy systému přijímání zaměstnanců do veřejného sektoru a penzijního systému a boj s korupcí.
Řecko loni v říjnu oznámilo, že deficit státního rozpočtu za 2009 bude zhruba dvojnásobný, než dříve uvádělo, a strop stanovený pravidly Evropské unie překročí asi čtyřnásobně. Po odhalení skutečných údajů země ztratila důvěru finančních trhu a ocitla se v dluhové krizi. Země eurozóny a Mezinárodní měnový fond přislíbily zemi výměnou za reformy a výdajové škrty půjčky v objemu až 110 miliard eur (2,8 bilionu Kč). Bez této pmoci by musely Atény vyhlásit platební neschopnost, napsala agentura Reuters.
