ECB nevěří Evropské komisi. Chce, aby na rozpočty v eurozóně dohlížel nezávislý úřad

Evropská centrální banka chce, aby na daňovou a rozpočtovou politiku států v eurozóně dohlížela nezávislá instituce. Píše o tom pondělní vydání deníku Financial Times.

Návrh v hospodářském výboru Evropského parlamentu představil šéf ECB Jean-Claude Trichet. Podle něj by unie rovněž měla citelně zpřísnit sankce za porušení hospodářských pravidel, ale vyvrátil možnost vyloučení z eurozóny, o níž uvažují někteří ekonomové či politici.

"Je to velmi silné gesto. Ukazuje, jak silná vyšla z krize Evropská centrální banka ve srovnání s Evropskou komisí či ministry financí eurozóny," řekl šéf bruselského think-tanku Bruegel Jean Pisani-Ferry.

Podle analytického serveru Eurointelligence je Trichetův návrh rovněž vyslovením nedůvěry Evropské komisi, která nyní dohlíží na hospodaření členských států eurozóny i celé evropské sedmadvacítky. "Je naprostým základem, aby byl dohled nad rozpočtovou politiků států posílen," uvedl Trichet před europoslanci.

Vznik nové nezávislé instituce by podle centrální banky měly doprovázet i nové sankce za neplnění rozpočtových pravidel. V současnosti by státy neměly překročit v případě ročního rozpočtového schodku hranici tří procent HDP. Celkový dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP, ale k tomuto kritériu státy ani Brusel tolik nepřihlíží. Stejně jako v případě ročního rozpočtového schodku jej porušuje většina unijních zemí.

ECB mezi sankcemi jmenuje přerušení toku evropských dotací, což je za určitých podmínek možné již v současnosti, a odebrání hlasovacích práv. Eurozóna by navíc do země, jež opakovaně pravidla porušuje, měla vyslat experty, kteří by dohlíželi a z části i řídili nápravu nadměrných rozpočtových deficitů.

"Musíme uvažovat o širším spektru finančních, nefinančních a procedurálních sankcí. Patří mezi ně i tvrdší požadavky či omezení nebo odebrání hlasovacích práv," dodal šéf ECB. Podle něj by se Evropská unie nikdy nedostala do současné situace, kdyby země dodržovaly platná rozpočtová pravidla.

Budoucí hospodářská a rozpočtová politika by se ovšem neměla "točit" jen kolem rozpočtové politiky. Evropská centrální banka navrhuje, aby eurozóna pečlivě monitorovala konkurenceschopnost jednotlivých států. Tu ztrácejí především státy na jihu Evropy a podle ekonomů jde ještě o větší problém než jejich zadlužení.

Už před časem ECB přišla s myšlenkou na vznik "krizové" instituce, jejímž úkolem by bylo stabilizovat trh se státními dluhopisy. Trichet a jeho spolupracovníci by se do budoucnosti rádi vyhnuli opakování současné situace, kdy centrální banka musí nakupovat dluhopisy jednotlivých zemí, aby zabránila jejich krachu.

Návrh centrální banky se nejspíš setká s odporem některých členských států eurozóny. "Návrh jde dál, než případná dohoda členských států. Pokud by se lídři zemí EU dohodli na vytvoření nezávislé instituce na posuzování daňové a rozpočtové politiky, její doporučení by pak nebyla a ani nemohla být závazná," uvedl server Eurointelligence.

Evropská centrální banka se podle Financial Times rovněž vyhnula odpovědi na otázku, zda je k úpravě pravidel třeba měnit unijní smlouvy. To celá řada zemí odmítá a stejný názor zastává Evropská komise.