Rejdaři si stěžují, že tratí na nesplavném Labi. Soudy jim odmítají přiznat odškodné

Tuzemští rejdaři po státu požadují několik miliard korun za to, že jim nezajistil podmínky pro jejich podnikání – byť je uvedl v zákoně a zavázal se k jejich plnění i v mezinárodních smlouvách.

Jen ČSPL (bývalá Československá plavba labská, kterou po roce 2001, kdy zkrachovala, koupil nový vlastník) chce 1,8 miliardy korun. "Šli jsme do tohoto podnikání a koupili firmu, protože stát garantoval svými zákony určité podmínky. Ty ale nesplnil," vysvětluje předseda představenstva ČSPL Milan Raba.

Německo staví i bez normy

Čtyři společnosti se u soudu snaží dokázat, že stát uplatňuje nesprávný úřední postup – konkrétně, že nesplnil povinnosti, které si přitom sám stanovil v zákonech.

Již v devadesátých letech zákon o vnitrozemské plavbě totiž určil kategorie vodních cest a to, jaké parametry mají konkrétní úseky splňovat: například v úseku Mělník – Hřensko musí být možné jezdit s loďmi o ponoru 2,5 metru. A zákon také říká, že stát je "povinen udržovat splavnost využívaných dopravně významných cest".

"A k tomu samému se stát zavázal i v mezinárodní dohodě AGN o vodních cestách," podotýká Raba.

Rejdař poukazuje na to, že Německo již kroky k alespoň částečnému splavnění Labe činí. A slíbilo se, že do konce 2010 zajistí, aby Labe mělo po 345 dnů v roce minimální hloubku 160 do Drážďan a 150 cm po státní hranici s ČR. "Kdyby ty podmínky v ČR byly aspoň jako v Německu, tak to sice také nebude podle zákona, ale už nám to umožní hospodařit s mírným ziskem," říká Raba.

Raba přitom upozorňuje na jeden zásadní rozdíl: Německo parametry vodních cest a povinnost jejich údržby na rozdíl od Česka zákonem nedefinovalo.

Rejdaři tvrdí, že jim nejde ani tak o odškodné jako o to, aby stát splnil, co slíbil. „Chceme, aby soud řekl státu, že je tu zákon, který se má dodržovat. Já když neudělám, co zákon říká, tak jsem sankcionován. A pro stát to neplatí?“ říká právník ČSPL Ivo Janda.

Společnosti za zmaření svého podnikání chtějí odškodné - zatím ale prohrávají: všechny jejich žaloby soudy dosud zamítly. A v případě ČSPL zamítavý verdikt potvrdil i odvolací Městský soud v Praze.

"Žalobce neprokázal, že existuje povinnost státu, v jejímž porušení spatřuje nesprávný úřední postup," uvedla v případě ČSPL soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Alena Novotná. Podle ní byl výklad, že je stát povinen dodržovat určitou plavební hloubku, účelový.

Usiloval stát dostatečně? To soud neposuzoval

A poukázala i na snahy o výstavbu jezů na Labi, které ale narazily na odpor ekologů a složité správní řízení. "Otázka, zda stát usiloval dostatečně a zda za cenu vynaložení větších finančních prostředků nebylo možno pro splavnost Labe učinit více, nemohla být v tomto řízení posuzována,“ dodala Novotná.

A zamítavý verdikt potvrdila po dovolání ČSPL i soudkyně Městského soudu v Praze Eva Adamcová. "Pokud tvrdím, že mi stát způsobil škodu nesprávným úředním postupem, musím konkrétně říct, co měl a neměl dělat. Nemůžu říct: soude ty si vyber, co měl udělat," uvedla.

ČSPL s tím ale nesouhlasí a chystá dovolání k Nejvyššímu soudu."Jsme sice stále připraveni se státem jednat. Pokud se ale nic nestane, nezbude společnosti nic jiného, než ve sporu pokračovat," uvedl Janda. Rejdaři si už také na postup českých úřadů stěžovali Evropské komisi.