Vláda Merkelové schválila jízdní řád úspor pro německou ekonomiku

Německá koaliční vláda kancléřky Angely Merkelové ve středu schválila návrh rozpočtu pro příští rok i úsporný plán, který by měl během čtyř let v rozpočtu ušetřit celkem 80 miliard eur (zhruba dva biliony Kč). Informovaly o tom agentury Reuters a DPA. Plán úspor musí schválit parlament.

Souhlas u návrhu vlády je vítanou zprávou pro Merkelovou, která je pod tlakem, aby zmírnila opatření, která Němci kritizují jako nespravedlivá a zahraniční hlasy je zase označují za hrozbu globálního oživení.

V příštím roce mají výdaje federální vlády podle schváleného návrhu činit 307,4 miliardy eur. To je o 3,8 procenta méně, než vláda plánuje v letošním roce. Vláda chce rovněž omezit nové úvěry na 57,5 miliardy eur z letošních 65,2 miliardy eur. Parlament by měl o návrhu rozpočtu pro příští rok hlasovat koncem listopadu.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble uvedl, že Německo je díky úspornému plánu na cestě ke snížení rozpočtového deficitu pod tři procenta hrubého domácího produktu do roku 2013. "Ti, kteří pochybovali o vážnosti tohoto plánu musí s těmito čísly počítat," řekl Schäuble na tiskové konferenci.

Úsporná opatření v Německu vyvolala vlnu kritiky ze strany některých dalších velkých zemí. Těm se zdá, že Německo se snaží příliš brzy omezit podpůrná opatření zavedená kvůli finanční krizi.

Globální oživení nepřibrzdíme

Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle ve středu ale odmítl názor, že úsporný plán ohrožuje oživení německé ekonomiky.

"Není žádné riziko přiškrcení oživení," řekl novinářům Brüderle po zasedání vlády a dodal, že pevné státní finance podporují stabilní a udržitelný růst.

Úsporné kroky kritizují i někteří politici z vládní koalice, podle nichž jsou opatření nespravedlivě zaměřená na chudé, protože velkou část úspor do roku 2014 činí právě snížení dávek. Proti návrhům se staví i odbory, kterým se nelíbí škrty v sociálních službách a zvýšení nákladů na zdravotní péči. Pohrozily proto protestními akcemi.

Vláda nyní bude promýšlet cesty, jak rozpočtové škrty zaplatí, v úvahu přichází například zavedením nových rozpočtových příjmů. Jeden návrh se týká ukončení slev u daně z přidané hodnoty (DPH) na některé položky.  Schäuble řekl, že nevidí důvod pro změnu minimální sazby DPH na základní potraviny a kultury.

Koalice bude znovu diskutovat o zdanění zisků provozovatelů jaderných elektráren, ale Schäuble řekl, že je otevřený k přezkoumání tohoto kroku, pokud vláda dostane "svoje peníze" jinde.

Celkový veřejný dluh Německa se loni zvýšil skoro o sto miliard na 1,76 bilionu eur (zhruba 45,1 bilionu korun), což odpovídá 73 procentům německého HDP. Uvedená suma zároveň představuje čtvrtinu celkového veřejného dluhu eurozóny.

Největší část spolkového rozpočtu přitom tvoří sociální výdaje, které loni přesáhly 750 miliard eur (19,2 bilionu korun) a podle původních záměrů vlády se měly dále zvyšovat.