Fed se bojí evropské dluhové krize, uvažuje o další podpoře ekonomiky

Americká centrální banka (Fed) v současnosti předpokládá letošní růst největší ekonomiky světa poněkud pesimističtěji než na jaře. Obává se především negativního dopadu evropské dluhové krize. Na posledním zasedání svého měnového výboru Fed dokonce zvažoval, zda ekonomika nebude potřebovat nové stimuly. Informace přinesly středeční dokumenty Fedu.

Podle představitelů Fedu hrubý domácí produkt USA v tomto roce poroste v rozpětí 3,0 až 3,5 procenta. V dubnu Fed odhaduje růst mezi 3,2 a 3,7 procenta. Míra nezaměstnanosti by měla zůstat do konce roku na 9,5 procenta a přinejlepším se sníží na 9,2 procenta. Dubnový odhad Fedu počítal s poklesem až na 9,1 procenta.

Členové měnového výboru Fedu se minulý měsíc shodli, že by měli být v případě nepříznivého ekonomického vývoje připraveni na dodatečné stimulační kroky. Žádná konkrétní opatření však zápis nenaznačil.

"Výbor bude muset zvažovat, zda nebudou vhodné další stimuly, pokud by se vyhlídky měly zřetelně zhoršit," uvádí se v zápisu ze zasedání měnového výboru 22.-23. června. Zároveň by však Fed měl testovat, jakým způsobem stahovat části rozsáhlé úvěrové podpory, kterou od finanční krize napumpoval do finančního systému.

V reakci na zápis Fedu se ve středu večer nálada na finančních trzích po zotavení opět zhoršila. Americké akciové indexy ztratily dosavadní zisky a vrátily se do záporných čísel, stejně reagovaly ceny ropy, zatímco euro ztratilo část přírůstku vůči dolaru.

Americká centrální banka v červnu obnovila slib, že základní úrokovou sazbu ještě po delší dobu ponechá na rekordním minimu 0-0,25 procenta, kde je od kobce roku 2008. Připustila však, že slibné oživování ekonomiky by se kvůli nepříznivé situaci v Evropě mohlo zpomalit. Šéf Fedu Ben Bernanke veřejně několikrát vyloučil hrozbu dvojité recese a příští týden představí v Kongresu nový výhled ekonomiky.