Na penzijní připojištění přispívá zaměstnancům 60 procent firem

S lepšící se hospodářskou situací se české podniky vracejí k zaměstnaneckým výhodám, svým zaměstnancům je nabízí 95 procent firem. Poskytování daňově nezvýhodněných benefitů stagnuje, firmy investují hlavně do těch daňově zvýhodněných. Vyplývá to z výsledků červnového průzkumu společnosti ING a Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 173 podniky.

Nejoblíbenějším benefitem zůstává mobilní telefon, který svým zaměstnancům poskytuje 80 procent firem. Stravenky a služební automobil jsou zastoupeny v nabídce tří čtvrtin dotázaných podniků. Stálou oblibu si již několik let drží i pojistné produkty - 60 procent zaměstnavatelů nabízí zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění a 39 procent na životní pojištění.

Nejvíce roste vzdělávání, které nově poskytne zaměstnancům 11 procent firem. Nárůst zaznamenalo i životní pojištění, pět procent společností na něj navýší příspěvek nebo ho nově zavede. U penzijního připojištění tak učiní čtyři procenta respondentů.

Příspěvky na pojištění místo zvýšení mzdy

"S horšícími se celosvětovými ekonomickými podmínkami stoupal zájem o pojistné produkty. Příspěvky na pojištění fungovaly spolehlivě i jako motivace v době, kdy zvyšování platů nebylo na pořadu dne. Zaměstnavatelé si tak zvykli tyto benefity vnímat jako zajímavou motivaci pro své zaměstnance a z nabídky je nevyřazují ani nyní, naopak zájem o ně neustále narůstá," uvedl ředitel Employee Benefits společnosti ING Jiří Běťák.

Penzijní připojištění se podle něj ukazuje jako významný indikátor postavení společnosti. Firmy, které zaznamenaly zlepšení své ekonomické situace, nabízejí tento benefit ve větší míře (66 procent případů) než společnosti, jež vnímají svou situaci jako horší (53 procent firem). U daňově nezvýhodněných benefitů tuto úlohu zastávají odměny v podobě věcných darů či jednorázových odměn a příspěvek na kulturu a zdraví.

Celkem 40 procent společností pro své zaměstnance pro tento rok připravilo další motivační opatření. Tento trend se objevuje především u společností s větším počtem zaměstnanců a u firem, které svou současnou situaci vnímají jako zlepšující se. Nejzajímavějšími se jeví individuální finanční odměny, věrnostní odměny za odpracované roky a týden dovolené navíc či neplacené volno.

Stravenkám zvoní hrana

Generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška připomněl, že se chystá řada nezbytných reforem a kroky k ozdravení veřejných financí. To ve vztahu k daňově zvýhodněným benefitům povede k bouřlivým diskuzím. Podnikatelé obecně benefity považují za významný nástroj pro zvýšení motivace zaměstnanců.

Například stravenkám, které v Česku používá téměř třetina všech zaměstnanců, opět zvoní hrana. Vláda chce zrušit jejich daňové zvýhodnění. Tím by se pro firmy staly neatraktivními. Státní kasa by tak nově získala od 600 milionů do jedné miliardy korun ročně.

Omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, kam kromě stravenek patří například režijní jízdenky, závodní stravování, rekreace či bydlení na ubytovnách, má přitom podporu napříč trojkoalicí. Kromě nejhlasitějšího odpůrce daňových výhod, místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, je chce zrušit i ODS. "Tyto kroky mají naši podporu. Nyní diskutujeme o tom, v jaké míře a kdy má k omezení výhod dojít," řekl HN Martin Kocourek, ekonomický expert ODS.

Se zrušením daňové výhodnosti benefitů počítají i Věci veřejné. Zatímco ostatní zaměstnanecké výhody by podle nich měly přijít o podporu hned, stravenky chtějí na přechodnou dobu zachovat. "Lidé jsou na to zvyklí, jde o citlivou věc," prohlásil Michal Babák, poslanec za Věci veřejné.