Fed nalije čerstvé peníze do ekonomiky USA, nakoupí státní dluhopisy

Americká centrální banka (Fed) v úterý rozhodla o tom, že podpoří růst ekonomiky, který v posledních týdnech značně pokulhával, a nakoupí dlouhodobé státní dluhopisy. Do ekonomiky tak zpátky nalije čerstvé peníze, které získá ze splatných cenných papírů krytých hypotékami, jež nakupovala na trzích během finanční krize.

"Tempo oživení a poklesu nezaměstnanosti se v uplynulých měsících značně zpomalilo," přehodnotila současnou situaci v USA centrální banka. Ta zasáhla ve prospěch růstu ekonomiky vůbec poprvé po více než roce.

Měnový výbor Fedu podle očekávání ponechal úrokové sazby na současné rekordně nízké úrovni v rozmezí 0 až 0,25 procenta a uvedl, že na takto nízké úrovni zůstanou ještě dlouhou dobu.

Reakce trhu na krok Fedu však byla chabá, což naznačuje, že investoři výraznější dopad tohoto opatření na ekonomiku nepředpokládají. "Fed si není jistý, co dělat, tak udělal jen půlkrok. Je to spíše pojišťovací opatření, které přijal se zdráháním, aby vyplnil očekávání trhu," řekl agentuře Reuters analytik Michael O´Rourke z newyorské frimy BTIG LLC. 

Index Dow Jones nakonec skončil o půl procenta níž než den začal a index S&P 500 ztratil 0,6 procenta.

S odhady možných reakcí Fedu na nepříznivou situaci americké ekonomiky se odborníci předháněli již několik dní před včerejším zasedáním rady guvernérů, které bylo podle všeho jedním z nejdůležitějších od překonání krize. Podle slov bývalého guvernéra americké centrální banky Laurence Meyera doprovázelo úterní jednání dokonce více nejistoty než jakékoliv jiné setkání centrálních bankéřů v uplynulém roce, uvedl list The New York Times.

Jedna rána za druhou

Není se ale čemu divit. Vždyť o současné výkonnosti hospodářství USA, které se mělo letos podle původních odhadů rychle zotavit, začínají mnozí pochybovat. Největší světová ekonomika, jíž ještě v květnu Bernanke předpovídal lepší než očekávaný růst, totiž teď dostává jednu ránu za druhou.

K chatrné spotřebitelské poptávce se minulý pátek přidala nová data, když nezaměstnanost v USA vzrostla v červenci na 9,5 procenta, když se za měsíc z ekonomiky vytratilo 131 tisíc pracovních míst. Firmy se přitom stále zdráhají zaměstnávat nové pracovníky.

Kromě toho ministerstvo práce USA včera přišlo s další nepříznivou informací o produktivitě práce v zemi. Ta klesla ve druhém čtvrtletí o 0,9 procenta, poprvé od roku 2008, což ještě více nahlodává důvěru lidí v hospodářství.

Na posledním červnovém zasedání guvernérů Fedu navíc poprvé v letošním roce zazněly i obavy z deflace, tedy tendence k poklesu cen a mezd v ekonomice, která ohrožuje spotřebitelskou poptávku a tím pádem také produkci firem.

Návrat recese?

Řada ekonomů se nebojí mluvit dokonce ani o návratu recese. Podle úterního prohlášení Federální rezervní banky v San Franciscu, která spolu s dalšími jedenácti institucemi Fedu v zemi tvoří americkou centrální banku, je pravděpodobnost toho, že ekonomika USA začne do dvou let opět padat, velmi vysoká. Banka ale ve své zprávě dodala, že hospodářská politika může tempo růstu zásadně ovlivnit.

Čekání na rozhodnutí Fedu s obavami, že guvernéři neudělají proti skomírajícímu růstu nic, poslalo během úterka do ztrát téměř všechny akciové trhy po celém světě. Index londýnské burzy FTSE zavřel s 0,63procentní ztrátou. Podobná nálada se přelila do Česka, když index PX umazal 0,6 procenta a zakončil na 1192,3 bodu.