Provozovatelům německých jaderných elektráren se nelíbí plánovaná daň z jejich zisků. Podle pondělního vydání magazínu Der Spiegel pohrozili vládě, že kvůli ní některá zařízení předčasně odstaví a elektřinu budou v případě potřeby dokupovat v zahraničí. Vláda jejich hrozbu označila za "řinčení zbraněmi". Se zdaněním zisků provozovatelů jaderných elektráren počítá vládní úsporný balík schválený na počátku června, pomocí něhož chce kabinet Angely Merkelové v příštích čtyřech letech ušetřit přes 80 miliard eur (téměř dva biliony Kč). Od daně pro energetické koncerny si slibuje zisk 2,3 miliardy eur (57 miliard Kč) ročně.

 

S daní se nám provoz nevyplatí

Pokud toto opatření vstoupí v platnost, provoz některých zařízení se podle zástupců společností E.ON, RWE, Vattenfall a EnBW nevyplatí. Koncerny by se tak prý cítily nuceny tyto jaderné elektrárny předčasně zavřít a v případě nutnosti elektřinu z jádra i dokupovat v zahraničí. Podle Spiegelu to prohlásili na jednání se státním tajemníkem ministerstva financí Wernerem Gatzerem.

 

Energetické firmy na něm se zástupcem vlády debatují o možném nahrazení chystané daně smluvně stanovenými platbami koncernů za prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren, které chce německý kabinet také prosadit. Pokud by například bylo využívání jednoho bloku prodlouženo o 12 let, zaplatil by za to jeho provozovatel okolo 30 miliard eur (746 miliard Kč), které by v ročních splátkách odváděl státu, přiblížil Der Spiegel minulý týden jednu z projednávaných variant.

 

Koncerny chtějí žalovat do Bruselu

Podle dnešního vydání časopisu se však pozice obou stran výrazně rozcházejí a vláda všechny dosavadní návrhy průmyslu odmítla. Jeho zástupci proto chtějí v tlaku na stát přitvrdit. Vedle kampaně za pokračování využívání jádra podle Spiegelu připravují právníci energetických koncernů i žalobu do Bruselu. Prověřují rovněž možnost chystanou daň neplatit.

 

Na základě rozhodnutí předchozí vlády sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera by měly být všechny německé jaderné elektrárny postupně vyřazeny z provozu. Ty poslední by měly proud do sítě přestat dodávat v roce 2022. Současný středopravý kabinet chce ale termín jejich odstavení oddálit - údajně v průměru o 14 let. Rozhodnutí má padnout na konci září.

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist