Janota zariskoval a Kalousek z toho těží. Česko si tak může půjčovat levněji

Riskantní tah státu s dluhopisy vyšel. Ministerstvo financí si totiž díky letošní vyčkávací taktice, kterou stanovil bývalý ministr financí Eduard Janota a po něm zdědil současný ministr Miroslav Kalousek, může půjčovat velmi levně.

Výnosy z českých státních dluhopisů, které odrážejí, jak jsou dluhopisy nákladné pro stát, klesly poté, co ratingové agentury naznačily, že by Česku mohly zvýšit hodnocení. V Evropě se navíc obecně snížily obavy z dluhů.

Příznivé podmínky na trzích motivují ministerstvo k dalším riskantním krokům. Ministr financí Miroslav Kalousek prohlásil, že chce snížit náklady na obsluhu dluhu tím, že bude vydávat dluhopisy s kratší splatností. Tento krok by měl státu ušetřit čtyři až pět procent nákladů.

„Jsme si vědomi minimalizace rizik skrze refinancování dluhopisy s nejdelší možnou splatností. Tyto splatnosti jsou ale při současné situaci na trzích také výrazně více nákladné a to je důvod, proč ministerstvo financí bude zvažovat mix středně- a dlouhodobých splatností s optimálním rizikem a náklady,“ prohlásil Kalousek minulý týden.

Jen v letošním roce stát vyplatí na úrocích téměř 60 miliard korun a přští rok to bude o dalších 12 miliard korun více. Tuto částku tak chce Kalousek svým "trikem" snížit zhruba o 3,5 miliardy korun.

Půjčovat se bude až před Vánoci?

Stát také díky nepříznivým podmínkám na trhu s dluhopisy odsunul půjčky až na druhé pololetí. V prvním pololetí si Česko totiž půjčilo na trhu jen 30 procent letošního plánu. "Zdá se, že emise dluhopisů ve druhém pololetí výjdou opravdu levněji, než dosud mohl doufat," potvrzuje situaci hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Nicméně tato taktika s sebou nese podle něj i velké riziko. "Stačí jedna nepovedená aukce či příliš nahuštěný emisní kalendář a výnosy dluhopisů mohou rychle otočit směrem nahoru," varuje Sobíšek.

Kalousek plánuje, že ve třetím kvartále si stát půjčí kolem 50 miliard, čímž by se za devět měsíců dostal přibližně na polovinu plánované celkové částky 280 miliard. Zbytek by pak zůstal na poslední tři měsíce roku - pokud příznivá situace vydrží.

"Stát čelí vysokému refixačnímu riziku, tedy potenciálními riziku rychlého zvýšení placených úroků v případě turbulencí na finančních trzích," říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Česko se sice nyní nachází v dobré situaci, ale mohlo by se snadno dostat do potíží. Daleko větším problémem než dosud by však pro zemi bylo, kdyby přišla nějaká další krize podobná té řecké. A to není zase tolik nereálné při pohledu na kondici některých evropských ekonomik.