Polsko a Česká republika nebudou usilovat o přijetí eura. Podle hlavního analytika švýcarské banky UBS Andrease Höfera krize přesvědčila obě země, aby si co nejdéle zachovaly své vlastní měny, napsal dnes polský list Puls Biznesu.

Höfer připomíná, že země střední Evropy dříve usilovaly vstoupit do eurozóny, protože ji považovaly za záruku stability, růstu objemu obchodu a vidina vstupu do ní budila naděje na vyšší hospodářský růst. To se ale podle něj změnilo v době krize a současný stupeň "přiblížení" k euru je pro Polsko i Česko výhodný.

"Ekonomické motivy a politická vůle (stát se členem eurozóny) jsou nyní značně nižší než před několika lety, proto tyto země nebudou usilovat o přijetí eura," tvrdí Höfer.

Strany současné české vládní koalice se dohodly na tom, že termín přijetí společné evropské měny určovat nebudou. "Program vlády nebude zahrnovat plánované datum nebo slib vstupu do eurozóny," uvedl premiér Petr Nečas na konci července. Podle něj by rychlé přijetí eura mohlo zrychlit inflaci.

Na programu podle Nečase není ani vstup Česka do mechanismu směnných kurzů, což je období před přijetím eura, ve kterém země musí prokázat, že její měna je v rámci přípravy na připojení eura stabilní.

Euro v Polsku? 2015 nejdřív, spíše později

Vláda ve Varšavě jako o nejbližším možném termínu, kdy by se v Polsku mohlo začít platit eurem, mluví o roce 2015.

Polští ekonomové si ale myslí, že vláda se bude snažit o to, aby země členem eurozóny stala v době bližší spíše roku 2020 než roku 2015.

Marcin Mróz, hlavní ekonom banky Fortis v Polsku, tvrdí, se tak stane nejen kvůli nedostatku politické vůle euro přijmout, ale i kvůli tomu, že Polsku bude trvat ještě dlouho, než splní maastrichtská kritéria pro přijetí jednotné evropské měny.

Polsko má největší ekonomiku z nových členských zemí Evropské unie. Varšava ještě v roce 2008 odhadovala, že země by mohla začít používat euro v roce 2012, když ale udeřila globální krize, Varšava pevné datum vstupu do eurozóny zrušila.

Švédská cesta pro Polsko

Analytici USB naznačují, že Polsko by se mohlo vydat švédskou cestou. Švédsko je zemí, která by sice teoreticky měla co nejrychleji euro přijmout, ale tuto povinnost nebere příliš vážně.

"Švédsko v současnosti neplánuje vyměnit korunu za euro, i když přístupová smlouva přikazuje členskému státu EU, aby po splnění maastrichtských kritérií vstoupil do eurozóny," říká Höfer.

Švédsko využívá mezery v předpisech, podle kterých sice země usilující o přijetí eura musí na dva roky zafixovat kurz své měny vůči euru, ke vstupu do tohoto systému zvaného ERM2 ji však nic nenutí.

Tímto příkladem by se mohlo inspirovat i Polsko, myslí si Höfer.