Nečas: Škrty zbrzdí příští rok českou ekonomiku asi o 0,6 procenta HDP

Po několika "krizových" měsících zrychlila česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku svůj růst a meziročně se zvýšila o 2,2 procenta. Další rozvoj ale přibrzdí plánované plošné škrty a úsporná opatření. Premiér a předseda ODS Petr Nečas jejich dopad v příštím roce vyčíslil na přibližně 0,6 procent HDP.

"Škrty zpomalí v krátkodobém výhledu příští rok ekonomiku o 0,5 až 0,75 procenta HDP," řekl Nečas v nedělním diskuzním pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce.

Podle předsedy vlády jsou ale úspory nevyhnutelné. Pokud by k nim kabinet nepřistoupil, ve střednědobém výhledu by státní dluh ČR a jeho obsluha údajně stáhly ekonomiku ještě hlouběji, dodal Nečas.

Česká národní banka v srpnové prognóze odhadla růst tuzemské ekonomiky pro příští rok na 1,8 procenta. Ministerstvo financí v roce 2011 počítá s růstem HDP o 2,3 procenta. Podle Evropské komise hospodářství České republiky příští rok poroste o 2,4 procenta.  

Středopravicová vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných již oznámila, že v příštím roce počítá se schodkem státního rozpočtu ve výši 135 miliard korun, což odpovídá 4,6 procent HDP. Kvůli tomu bude potřeba provést škrty ve výši asi 74 miliard korun. Detailní podobu návrhu státního rozpočtu na rok 2011 by ministři měli projednávat na konci srpna. Sněmovna se návrhem bude v prvním čtení zabývat v říjnu.

Nečas: Zvýšení daní by zadusilo ekonomiku

Nečas uvedl, že plánované škrty současné vlády jsou zahraničními analytiky i Evropskou komisí hodnoceny kladně, a postavil se proti růstu přímých daní. "V době počátku ekonomického růstu to nejhorší, co by se mohlo udělat, je zvýšit přímé daně, daně z příjmu, protože to by podvázalo ekonomický růst ne pouze na jeden rozpočtový rok, ale na několik let dopředu," řekl.

Odmítl proto plán ministerstva financí na získání peněz na budoucí protipovodňová opatření a na odstraňování škod po záplavách snížením slev u daně z příjmu fyzických osob. Vybrané peníze (více než 5 miliard korun) by směřovaly do zvláštní položky v rozpočtu, ze které by byly hrazeny náklady na protipovodňová opatření a na odstraňování škod po záplavách.

Premiér poukázal také na razantní úspory v jiných evropských státech. "My se nemůžeme tvářit, že nás se to netýká, když se to týká i bohatého a ekonomicky silného Německa, které také musí dělat tyto škrty," uvedl.

Méně bude mít každý

Ihned po nástupu do svých úřadů museli jednotliví ministři najít úspory v celkové výši 10 miliard korun, aby se rozpočet podařilo letos udržet pod slíbenou hranicí 5,3 procent HDP. Od ledna 2011 je plánovaná redukce platů zaměstnanců ve veřejné sféře.

Všechny tarfiní platy by se podle novely zákoníku práce, kterou vypracoval ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), měly plošně snížit o deset procent. Jedinou výjimkou budou výplaty pro učitele. Odbory následkem toho pohrozily, že "vyjdou do ulic".

Premiér Nečas v neděli uvedl, že chce s odborovými předáky ještě jednat. "Jsem zastáncem sociálního dialogu, budeme hledat společné řešení," prohlásil v ČT. Zároveň ale zopakoval, že snížení platů státních zaměstnanců je nevyhnutelné.

"I veřejný sektor musí dýchat s ekonomikou. V podnikatelské sféře zažili lidé v loňském nebo i letošním roce snížení platů až o 25 procent, proč by veřejný sektor měl být výjimkou?," tázal se ministerský předseda.

Kabinet také sníží celkový objem zbylých provozních výdajů o desetinu. Platy poslanců a ústavních činitelů by měly klesnout o pět procent. Krátit se budou i některé sociální dávky, omezí se podpora stavebního spoření.