Zdražení elektřiny kvůli solárníkům je jen velký humbuk, říká senátorka

Za "velký humbuk" označila místopředsedkyně Senátu a mluvčí ČSSD pro vědu a výzkum Alena Gajdůšková tvrzení, že za chystaným zdražováním elektřiny v příštích letech jsou výkupní ceny solární energie. Gajdůšková to řekla na dnešním setkání s novináři s tím, že zdražení matematicky neodpovídá množství vykupované energie ze slunce. Považuje proto za nezbytné dál podporovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Odhady o výši zdražení elektřiny v příštím roce se pohybují v řádech desítek procent. Podle propočtu společnosti ČEZ se může cena elektřiny zvýšit domácnostem a malým firmám o 18 procent a velkým podnikům o 27 procent. Prezident České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) František Smolka ale odmítl, že by elektřina o tolik zdražila v důsledku podpory obnovitelných zdrojů. "Podle našich výpočtů elektřina zdraží o sedm až osm procent," řekl.

Podle místopředsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Blahoslava Němečka bude až na konci září možné zhruba určit, o kolik se v roce 2011 zvýší příspěvek na obnovitelné zdroje, což bude pro koncové ceny elektřiny nejvýznamnější faktor. Situací se už začala zabývat vláda, svou strategii promítne do zákona o obnovitelných zdrojích, který má určit vhodný mix a výnosnost těchto zdrojů.

Výkupní ceny byly stanoveny na základě pořizovacích nákladů výrobního zařízení, ty však v případě slunečních elektráren a jejich solárních panelů v posledních letech výrazně poklesly, a to až o 40 procent. V ČR tak vzniklo takřka 10.000 slunečních elektráren o instalovaném výkonu 622 megawatt, další se staví. Elektřinu ze solárních elektráren musí distributoři vykupovat za více než 12 korun za kilowatthodinu, tedy výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Výraznějším snížením výkupních cen, které jsou garantovány na 15 let, by se ČR vystavila riziku soudních sporů a arbitráží.

Proti solárním carům zvýšením poplatků za vynětí půdy

Jedním z bodů, jak zakročit proti spekulantům se solárními panely, je i nový zákon o ochraně půdy a zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Ten by měl změnit základní princip výměry poplatků, nejvyšší poplatky mají nově odvádět žadatelé o půdu v okolí velkých měst a dálnic, naopak snížit se mají poplatky za půdu v regionech.

Na změně zákonů se dohodli ministři zemědělství a životního prostředí Ivan Fuksa a Pavel Drobil. Díky tomu se zvýší poplatky za vyjímání zemědělské půdy z fondu, což má ročně přinést rozpočtu státu a obcí až jednu miliardu korun navíc. Nyní se vybírají tři až čtyři miliardy.

Změnit se má základní princip výměry poplatků, nejvyšší poplatky mají nově odvádět žadatelé o půdu v okolí velkých měst a dálnic, naopak snížit se mají poplatky za půdu v regionech. Jak na společné tiskové konferenci ministrů uvedl Fuksa, půda v chráněných oblastech už je ošetřena jinými zákony. Nová podoba poplatků by podle něj měla motivovat investory jít se svými záměry dál od velkých měst, využívat vnitřní prostory obcí a opuštěné průmyslové areály. Zákon by měl také pomoci přinést nová pracovní místa na venkov.

Návrh podle Fuksy zatím není propočítán až na ceny za jednotlivé hektary, autoři záměru nyní hledají míru zvýšení v jednotlivých typech lokalit tak, aby znamenala splnění všech očekávání.

Drobil například počítá s tím, že zvýšení poplatků za zemědělskou půdu bude znamenat významný zásah do rozpočtů investorů do solární energetiky a odradí je od stavění fotovoltaických panelů v polích. Tento argument použije i při přesvědčování poslanců ODS před hlasováním o předloze. ODS totiž podobný návrh z dílny Strany zelených v minulém volebním období ani nepustila do projednávání sněmovnou.

Každý den zmizí v Česku pod novou zástavbou pět hektarů půdy. Ekologové zvlášť upozorňují na nesystémovou zástavbu v okolí měst. Nové zákony mají podle ministrů hlídat půdu jako strategickou komoditu.