Norsko nakupuje řecké dluhopisy. Bankrotu Atén se nebojí

Norsko do svého státního penzijního fondu nakoupilo dluhopisy Řecka, Španělska, Itálie a Portugalska. Severská země, která vytvořila druhý největší státní fond bohatství na světě ve výši 450 miliard dolarů, věří, že Řecko své dluhy bude v budoucnosti schopné uhradit.

Zvláště v případě řeckých dluhopisů je tento postoj zajímavý. Většina investorů očekává, že helénská ekonomika bude muset svůj dluh přinejmenším restrukturovat, nebo přímo vyhlásit bankrot.

Nákup podpořil norský ministr financí Sigbjoern Johnsen. "Nejdůležitější otázka je, zda čekáte, že zbankrotují," zeptal se ministra v rozhovoru stratég skupiny Royal Bank of Scotland Harvinder Sian. Norsko se domnívá, že ne. Věří, že v dlouhodobé perspektivě na investici nebude tratit.

"Dá se říci, že investujeme na nekonečně dlouho," řekl ministr Johnsen v rozhovoru z 27. srpna.

Investice do těchto  rizikových dluhopisů je součástí tzv. aktivního managamentu investic. Norové věří, že riziko více než kompenzuje mimořádný výnos rizikové přirážky.

Tento názor přitom nesdílí podle průzkumů jiní investoři. V posledním týdnu se ohledně řecké schopnosti splácet své dluhy vyjádřil negativně jeden z manažerů největšího dluhopisového fondu světa Pimco.

Fond, který spravuje bohatství této severské země plynoucí z těžby ropy a zemního plynu, standardně nakupuje cenné papíry v závislosti na vývoji globálních indexů. Menší část aktiv investuje "aktivně" a od roku 1998 se mu podařilo průměrně vydělávat o 0,3 procenta více.

Agentura Bloomberg, která o nákupu rizikových dluhopisů norským fondem informovala, neuvádí konkrétní výši těchto investic. Zjednodušeně řečeno, Norsko si může toto riziko dovolit. Jak bylo výše uvedeno, jeho fond o hodnotě 450 miliard dolarů je druhý největší na světě. Před ním je pouze Abú Dhabí a až za ním fond Saúdské Arábie. Čtvrtý je fond Číny, největší fond, který se neopírá o peníze z ropy.

Norský ministr financí se domnívá, že záchranný fond EU a MMF ve výši 750 miliard eur "úspěšně zafungoval".

Mezinárodní měnový fond ve své zprávě z 1. září tvrdí, že "současné indikátory rizika řeckého bankrotu odrážejí do jisté míry přehnanou reakci trhů."