Řecku prý 110 miliard eur nestačí k tomu, aby se postavilo na vlastní nohy

Úvahy nad větší finanční pomocí pro Řecko se objevily po pochybách ekonomů, zda se Řekové budou schopni za tři roky postavit na vlastní nohy.

Země eurozóny se již před časem zavázaly, že předlužené zemi půjčí do roku 2013 celkem 110 miliard eur (zhruba 2,75 bilionu korun).

Dluh země totiž tehdy bude dosahovat navzdory úsporným opatřením asi 150 procent HDP, což je nejen 2,5krát více, než povolují unijní rozpočtová pravidla, ale je to výrazně více než v době těsně před vypuknutím dluhové krize. Objevují se navíc pochybnosti, že současná vláda nebude schopná nadále pokračovat v razantních reformách.

"Vysoce postavení úředníci EU věří, že řecká vláda nebude schopna v termínu splnit tvrdé podmínky dohodnuté mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli," uvedl řecký deník.

K získání důvěry investorů nevedla ani série návštěv členských států EU, na níž se v uplynulých dnech vydal řecký premiér Jorgos Papakonstantinu. Sice vyloučil jakoukoliv možnost, že by Řecko nedostálo svým závazkům, ale proti jeho tvrzením částečně stojí ekonomická realita.

Řecká ekonomika se i díky tvrdým úsporným opatřením letos propadne podle odhadů o zhruba čtyři procenta, což velmi komplikuje snahu Atén dodržet slíbené snížení ročního rozpočtového schodku z loňských 13,6 procenta HDP na 8,1 procenta HDP. To je podmínkou poskytnutí pomoci, na které se letos na jaře Řecko dohodlo s Mezinárodním měnovým fondem a zeměmi eurozóny. Pomoc Řecku nakonec ale odmítlo poskytnout Slovensko, které se na celkové podpoře mělo podílet zhruba 800 miliony eur. Vysloužilo si za to kritiku od některých unijních představitelů.

Kvůli neustálým problémům s příjmy ve státním rozpočtu je Mezinárodní měnový fond (MMF) připraven do Řecka vyslat stálý tým vlastních expertů.

Řecko asi odloží zátěžové zkoušky bank na říjen

"Zátěžové zkoušky se v září konat nebudou," řekl zdroj, který si nepřál být jmenován. "Konat se budou až později během podzimu, velmi pravděpodobně v říjnu," dodal.

Řecké banky se v létě zúčastnily zátěžových zkoušek 91 evropských bank. Z celé EU v testech neuspělo pouze sedm finančních ústavů, což byl lepší výsledek, než se čekalo. Vzápětí se ale objevila řada výhrad k metodice zkoušek, což analytiky vedlo k závěru, že zkoušky neměly velkou vypovídací schopnost o skutečném stavu evropských bank.

Ze sedmi evropských bank, které v testech v létě neuspěly, byla pouze jedna řecká, a to státní ATE Bank. Podle očekávání neuspěla německá hypoteční banka Hypo Real Estate, a pět španělských spořitelen. I tam se s problémy počítalo.