Sněmovna v pátek přijala novelu, která vrací akciovým společnostem s akciemi na majitele možnost ucházet se o veřejné zakázky. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident, účinnosti má nabýt dnem vyhlášení. Novela napravuje současný stav, kdy se o veřejnou zakázku nemůže ucházet akciová společnost s akciemi na majitele. Řadě takovýchto firem, například ČEZ a Komerční bance, se to nelíbilo. Některé firmy proto již začaly měnit formu akcií na jméno.
Sněmovna podpořila novelu zákona hlasy koalice v kompromisní podobě vyjednané se sociální demokracií. Tato podoba zachovává určitá omezení, zatímco původní návrh jich většinu rušil. Akciové společnosti budou muset zadavatele informovat o všech akcionářích, kteří vlastní víc než deset procent akcií. Komunisté a sociální demokraté se při závěrečném hlasování převážně zdrželi.
"My jsme pro daleko větší transparentnost," řekl k postoji ČSSD místopředseda jejich klubu Jeroným Tejc. Sociální demokraté odmítali, aby ze zákona zmizela omezující ustanovení a chtěli jich naopak co nejvíc zachovat. "Já myslím, že je to dobrý kompromis na to přechodné období, než bude přijata velká novela zákona o veřejných zakázkách, který bude legislativně čistější a přinese skutečnou transparentnost do zadávání veřejných zakázek," řekla spoluautorka návrhu poslankyně VV Karolína Peake.
Podle odborníků novela proti korupci nepomůže
Podle odborníků schválená novela z protikorupčního hlediska nic nevyřeší, stejně jako předchozí novela. "Pozitivem je možná účast společností obchodovaných na burze s akciemi na majitele ve veřejných zakázkách. Otázkou je, jak budou společnosti zjišťovat akcionáře s více než desetiprocentním podílem a jak bude možné plnění této povinnosti kontrolovat. Vlastnictví akcií na majitele se může snadno měnit ze dne na den a těžko lze proto prokázat, že prohlášení z konkrétního dne bylo lživé," uvedl partner advokátní kanceláře Ambruz & Dark Jan Spáčil.
I když zájemce o účast v tendru oznámí jméno akcionáře, může jít velmi snadno o zahraniční společnost s dále nezjistitelnou vlastnickou strukturou, upozornil Spáčil. "Kromě toho je samozřejmě jednoduché podíl rozdělit na více částí, z nichž žádná nebude činit více než deset procent," dodal.
Sporné ustanovení, vylučující akciové společnosti s akciemi na majitele, respektive doručitele z účasti ve veřejných tendrech, se do zákona dostalo letos na jaře. Platí od poloviny září. Spolu s ním vložili poslanci do zákona povinnost uchazečů o veřejné zakázky z řad firem předkládat údaje o tom, kdo je vlastní. Od změn si slibovali větší průhlednost při zadávání zakázek. Nemožnost ucházet se o veřejné zakázky však vyvolala nesouhlas velkých akciových společností s akciemi na majitele. Některé proto začaly měnit své akcie do formy znějící na jméno.
Přílepek neprošel
Poslanci dnes naopak neschválili návrh poslance a bývalého předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martina Peciny (ČSSD). Ten chtěl změnit zákon o ochraně hospodářské soutěže tak, aby úřad při trestání provinilé firmy přihlížel například k tomu, jak přispěla k odhalení svého deliktu. Zpravodaj k zákonu Jaroslav Krupka (ODS) upozornil, že Pecinův návrh může nést znaky takzvaného přílepku, tedy změny nesouvisejícího zákona.
