Každý Němec dluží v přepočtu přes půl milionu korun

Dluhy veřejných rozpočtů v Německu překročily v 1. pololetí 1,7 bilionu eur (41,9 bilionu Kč). Oznámil to německý statistický úřad ve Wiesbadenu. Od konce loňského roku narostly o 29,6 miliardy eur, což představuje zvýšení o 1,7 procenta. Každý Němec tak teoreticky dlužil 21.025 eur. To je v přepočtu přes půl milionu Kč, tedy zhruba čtyřikrát víc než každý Čech.

Němci ale také zhruba čtyřikrát více vydělávají. Podle údajů OECD činila v roce 2008 průměrná hrubá mzda v Německu 3 662 EUR (přepočteno dnešním kurzem přibližně 90 000 korun) V Česku byla v roce 2008 průměrná měsíční mzda kolem 23 000 korun.

Celkový veřejný dluh České republiky na konci loňského roku činil zhruba 1,28 bilionu korun. Státní dluh tvořící jeho největší podíl v letošním prvním pololetí dále narostl o téměř 68 miliard na 1,246 bilionu Kč, což představuje na jednoho Čecha zhruba 120.000 Kč.

Z celkového dluhu 1,721 bilionu eur připadala největší část na německý stát, a to 1,069 bilionu eur. To je o 15,7 miliardy (1,5 procenta) víc než na konci roku 2009. Podle statistického úřadu se do jeho zvýšení promítla hlavně protikrizová opatření jako založení fondu pro stabilizaci finančních trhů či investičního a umořovacího fondu.

Znovu se zadlužovaly i spolkové země, a to ve výši 10,2 miliardy eur (1,9 procenta). Jejich dluh tak v polovině roku činil 536,9 miliardy eur. Největší závazky mají Brémy, na jejichž každého obyvatele připadá dluh 24.256 eur (téměř 600.000 Kč). Nejlépe je na tom naopak podle statistiků Sasko, které sousedí s Českem. Na hlavu tam připadá dluh 2534 eur (62.387 Kč).

Procentuálně se však nejvíce zadlužovala města a obce. Za letošní první půlrok narostly dluhy německých komunálních rozpočtů o 3,7 miliardy eur (3,3 procenta) na 114,7 miliardy eur. Více než třetinu nových dluhů přitom tvořily půjčky na splacení starých úvěrů, upozornil statistický úřad.

Německá vláda plánovala, že si letos půjčí zhruba 65 miliard eur. Ministr financí Wolfgang Schäuble ale nedávno připustil, že by to mohlo být i méně než 60 miliard eur. Ekonomický deník Handelsblatt tento týden s odvoláním na vládní kruhy dokonce napsal, že díky příznivému vývoji německé ekonomiky by si Berlín mohl vzít úvěry maximálně za 54 miliard eur.

Německo má v úmyslu vydat letos dluhopisy v celkovém objemu 338 miliard eur, což zahrnuje i refinancování starších dluhů. Do počátku září Berlín vydal dluhopisy za 239 miliard eur, z čehož 237,5 miliardy šlo právě na refinancování.

Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 2,2 procenta, což bylo nejrychlejší tempo od sjednocení země v roce 1990. Ekonomové předpokládají, že díky těmto výsledkům by hrubý domácí produkt Německa mohl za celý rok přesáhnout hranici tří procent. Německo je tak v současné době tahounem celé eurozóny.