Státní záchrana USA před krizí skončila. Pomoc bankám se překvapivě vyplatila

Americká vláda se ode pondělí musí obejít bez hlavní zbraně, kterou jí Kongres vybavil pro boj s finanční krizí. Program TARP, umožňující do záchrany bank a dalších důležitých institucí investovat až 700 miliard dolarů, po dvou letech od schválení vypršel.

V době, kdy se zákon přijímal, vrcholila panika způsobená kolapsem banky Lehman Brothers. Panovala obava z dominového efektu. Zdálo se pravděpodobné, že špatná aktiva, především cenné papíry jištěné nekvalitními hypotékami, mohou položit další důležité banky.

Bushova vláda a zejména ministr financí Henry Paulson, který do exekutivy přešel z ředitelského postu v bance Goldman Sachs, naléhali na zákonodárce, aby záchranný balík co nejrychleji přijali. Přes hlasitý odpor veřejnosti vystrašené bezprecedentním objemem pomoci zákon na druhý pokus prošel.

Dva roky poté se Američané dozvěděli, kolik je bude TARP stát. Podle Bílého domu by to nemělo být více než 50 miliard dolarů (360 miliard korun). Dlouho se přitom předpokládalo, že z původních 700 miliard bude nutné odepsat více než sto miliard, takže nakonec je účet za finanční krizi relativně příznivý.

K jeho snížení pomohla konsolidace bankovního sektoru, rychlejší než očekávané zotavení detroitských automobilek i minulý týden oznámená dohoda s obří pojišťovnou American International Group (AIG), která za pomoc zaplatí v akciích.

Kostlivci ve skříni zůstali

Program TARP sice nezahrnoval pomoc polostátním hypotečním agenturám Fannie Mae a Freddie Mac, které už spolkly 150 miliard a zřejmě budou potřebovat ještě dalších 200 miliard dolarů, ale i tak je zřejmé, že Evropa do svých bank bude muset nalít víc. To vynikne především při srovnání USA s malými státy jako je Irsko či Island.

Jen Irové budou na záchranu svých bank potřebovat asi 60 miliard dolarů, což představuje desítky procent HDP. Tedy o dva řády více než v USA. Ještě hůř je na tom Island, kde si sanace bank může vyžádat částku několikanásobně přesahující hodnotu všeho, co se v zemi za rok vytvoří.

Zdálo by se, že Američané mohou být spokojeni. Přesto je TARP, který prosadila ještě republikánská vláda prezidenta George W. Bushe, stále extrémně nepopulární. K programu se nehlásí ani zákonodárci, kteří pro něj hlasovali. Tlak poslanců přitom přispěl k tomu, že původní plán ministra financí Paulsona - počítající s odkupem "toxických" aktiv - byl opuštěn ve prospěch bezpečnější a rentabilnější metody - přímého navyšování kapitálu bank.

Zvláště u příznivců republikánů se setkala s nesouhlasem pomoc automobilkám, v rámci níž stát sanoval dva ze tří obřích detroitských koncernů. Protože obrozená General Motors (GM) se ještě nevrátila na burzu, je těžké odhadnout účetní výsledek akce. GM z obdržených 50 miliard již sedm splatila. Že se zbytek podaří uhradit prodejem 60 procent akcií, které jsou v rukou vlády, není příliš pravděpodobné.

Zisk kontra rizika

Naproti tomu naprostou většinu peněz poskytnutou velkým bankám stát zpátky dostane. Vůbec nejlepším obchodem byla záchrana Bank of America. Její kapitál injekce z TARP posílila o pětačtyřicet miliard, ovšem banka již zaplatila 49,6 miliard. Půjčky totiž byly poměrně vysoce úročeny.

Ani z pojišťovny AIG, která z TARP a fondů Fedu dostala přes 180 miliard dolarů a ještě nic nesplatila, nakonec nemusí být "černá díra". Podle mluvčího Bílého domu by měl stát na pomoci AIG vydělat dokonce 20 miliard dolarů.

Splácení půjček některými malými bankami vázne, ovšem od bankovního sektoru jako celku by vláda podle ministerstva financí měla ve formě splátek, úroků, dividend a příjmů za prodej akcií dostat o 9,8 miliardy víc, než kolik půjčila.

Proč je tedy pomoc bankám tak nepopulární? Kromě toho, že veřejnosti leží v žaludku vysoké odměny, které si manažeři zachraňovaných bank vypláceli, kritikům vadí, že finanční sektor zůstává v podstatě stejný jako před krizí. Amerika tak zůstane rukojmím šesti největších bank, které jsou a zůstanou příliš velké na to, aby mohly padnout. Až příští krize ukáže, zda jsou tyto obavy opodstatněné.

Plány a skutečnost amerického záchranného programu TARP