Nářek exportérů nad příliš silnou korunou, který se ozýval po většinu této dekády, v poslední době opadl. Koruna přitom oproti podzimu roku 2000, kdy se dolar prodával až za 41 korun, posílila o 60 procent. To odpovídá ročnímu zhodnocení o 4,8 procenta, přičemž inflace v Česku byla většinu let mírně vyšší.

Mírné posilování koruny navíc bude podle většiny analýz přes občasné výkyvy pokračovat i v dalších letech. Jak bude měna v budoucnu hýbat naším hospodářstvím?

Vzhůru do nejistoty

V současnosti jsou akciové i dluhopisové trhy velmi rozkolísané a stejně lze charakterizovat i měny. Nejistotu na burzy vnáší obavy z měnové války, tedy z pokusů některých států zvýšit svůj export, a tedy i celkový výkon ekonomiky prostřednictvím snížení hodnoty vlastní měny. Poprvé po šesti letech například proti jenu intervenovalo Japonsko, v oslabení dolaru mohou vyústit i kroky americké centrální banky, stálým problémem je prakticky fixní kurz čínské měny, vedoucí k obřím obchodním přebytkům.

Osud koruny je úzce svázán s eurem, neboť do eurozóny putuje většina českého exportu. Trhy očekávají postupný růst hodnoty koruny vyjádřený v eurech, bude však již zřejmě pomalejší než dosavadní trendové zhodnocování koruny, dosahující 3-4 procenta ročně.

Pro konec letošního roku většina analytiků čeká udržení současné hodnoty 24,6 koruny za euro a v dalších letech by při zprůměrňování krátkodobých výkyvů koruna měla získávat jen asi desetník za kvartál. V roce 2014 by tak euro mohlo stát 23,3 koruny. Takový vývoj by česká ekonomika s přehledem ustála, zvlášť pokud se naplní předpoklad, že hodnota dolaru za stejné období vzroste zhruba o korunu.

Silná korun a Česko

19 procent
zhodnocení koruny vůči dolaru za poslední čtyři měsíce. Investoři se po odeznění řecké krize vrátili k euru a na trendu se spolu se zlotým a forintem svezla i česká koruna

14 miliard korun
ztrácejí každý měsíc čeští exportéři oproti lednu, kdy byla koruna citelně slabší. Jen část vývozců se proti posílení koruny zajišťuje.

137 miliard korun
výše přebytku obchodního deficitu za posledních dvanáct měsíců. Zhodnocení koruny přebytky v následujícím období zřejmě sníží.

V tomto roce si přitom koruna prošla dramatickým vývojem. Na jaře v důsledku řecké krize prudce oslabila, v letních měsících pak soustavně posilovala a nyní atakuje několikaletá maxima.

Dolar se dal minulý týden koupit za 17 korun a 60 haléřů a byl tak z hlediska českých podniků o pětinu slabší než na začátku června. Koruna ukázala svaly i vůči společné evropské měně, která se na okamžik dotkla hladiny 24,40 koruny.

Strážci měny zatím na poplach nebijí. "Hodnota není tak dramatická, byť je už významněji na 'silnější' straně odchylky od naší prognózy," komentoval poslední vývoj guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer.

Přesto díky ní zřejmě neporostou úroky v Česku tak rychle, jak se mohlo dříve zdát. Změna základní úrokové sazby, která je v současnosti na historickém minimu 0,75 procenta, není podle Singera totiž na pořadu dne. Ke zvýšení úroků nedojde dřív, než se objeví signály budoucích inflačních tlaků, uvedl Singer a dodal, že takový vývoj v nejbližších měsících neočekává. Jedním z faktorů, které tlumí inflaci, je právě sílící česká koruna.

Z dlouhodobého pohledu posilování koruny ukazuje rostoucí konkurenceschopnost české ekonomiky. Pozoruhodný je přepočet na již neexistující německou marku. Ta se "rozpustila" ve společné evropské měně v poměru 1,96 marky za euro a její současný kurz ke koruně by tedy byl zhruba 12,50. To je pro pamětníky 90. let stěží představitelná hodnota. Vzhledem k tomu, že nominální mzdy v Česku rostou rychleji než u západního souseda, jsou zboží i služby pořízené v zahraničí pro tuzemce nejlevnější v moderní historii.

Pro exportéry už bilance tak veselá není. Silná měna jim sice samozřejmě zlevní dovozy a částečně kompenzuje výkyvy cen surovin, například kovů a ropy, ale relativní ceny dalších vstupů vzrostou. Zvlášť patrné je to u nákladů na pracovní sílu a cen elektrické energie, kterou čím dál citelněji ovlivňuje také podpora trvale obnovitelných zdrojů.

Co může způsobit silná koruna

Proti inflaciNízké úrokyPřebytky mizíVíce nezaměstnanýchExpanze za hranice

Exportéři si zvykli, ale...

"Náklady na pracovní sílu v poslední době znovu začaly růst, což je v součtu se sílící měnou pro exportéra smrticí kombinace," míní analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Reálný efektivní měnový kurz, který v sobě zahrnuje reálnou změnu kurzu národní měny a změny nákladů práce, a ukazuje tedy cenovou konkurenceschopnost ekonomiky, stoupl na 160 procent úrovně roku 1999, upozorňuje Michl. To silně kontrastuje s vývojem v sousedním Polsku, kde podle údajů Eurostatu efektivní měnový kurz za stejné období dokonce mírně klesl.

"Zatím nejsme schopni držet s konkurencí krok a vrátit se tam, kde jsme byli před recesí," připomíná Michl s tím, že před dvěma roky byl tržní podíl Česka na světových exportech 0,36 procenta. V době nejhlubší recese tento ukazatel klesl až na 0,22 procenta a nyní se pohybuje kolem 0,26 procenta.

Přesto lze říct, že vývozci se extrémně náročnému prostředí většinou zdárně přizpůsobili, což dokládá přebytek obchodní bilance, který za posledních dvanáct měsíců činí 137,3 miliardy korun. V posledních měsících však export roste pomaleji než import a v srpnu již byl přebytek minimální.

Jednou ze zbraní, kterými se brání proti krátkodobým dopadům výkyvů koruny, je zajištění proti měnovým rizikům. Podle předsedy Asociace exportérů Jiřího Grunda po tomto nástroji sahá velká většina českých vývozců. "Nejsou však zajištění v plném rozsahu exportu, což se týká především malých a středních podniků," vysvětlil Grund.

Hlasy z menších výrobních podniků jeho postřeh potvrzují. "Dá se říct, že jsme si na sílící korunu zvykli, i když je to pořád jeden z důležitých faktorů, který nás ohrožuje," říká Jiří Štípek, ekonomický ředitel kraslické společnosti Amati Denak, vyrábějící dechové nástroje. V minulosti se podle jeho slov firma několikrát zajistila zejména proti dolaru, nyní to ale neplánuje. Za současné situace je pro podnik těžké odhadnout, jakým směrem se bude koruna v budoucnu ubírat.

Jak to bude s korunou?

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru