BP začne skutečně ještě letos vrtat ve Středozemním moři. EU s tím nic nenadělá

Evropská komise chce přitvrdit podmínky pro hlubokomořskou těžbu ropy. Bojí se, že by se mohla opakovat katastrofa z Mexického zálivu. V návrhu, který ve středu představil eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger, komise počítá s tím, že by těžařské firmy například musely dokazovat, že mají dostatek finančních prostředků na zaplacení škod v případě nehody.

Havárie BP Evropu vystrašila

"O bezpečnosti nelze vyjednávat. Musíme zajistit, aby v evropských vodách nikdy nedošlo k takové katastrofě, jako v Mexickém zálivu. Proto navrhujeme, aby se postupy, které se v Evropě používají a osvědčily se, staly normou pro celou Evropskou unii," řekl Oettinger.

Komise rovněž požaduje, aby ropné společnosti musely zajistit "úklid" a nápravu škod v případě nehody, která zasáhla životní prostředí, v pásmu nejvýše 200 námořních mil od pobřeží. Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), která se v současnosti zabývá především znečištěním způsobeným loďmi, se zaměří i na znečištění způsobené ropnými plošinami.

Nová legislativa, jejíž definitivní verzi komise navrhne počátkem příštího roku, by měla také ovlivnit výběr vybavení, které budou těžaři používat. Nově by mělo splňovat ty nejvyšší možné nároky, což se týká i bezpečnostních uzávěrů ropných vrtů.

Tvrdší pravidla pro těžaře v EU jsou reakcí na katastrofu těžební plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, kterou provozovala společnost BP. Téměř před půl rokem, 20. dubna, selhala bezpečnostní pojistka a z čerstvě vyhloubeného vrtu vytryskla ropa, což způsobilo výbuch plošiny. Exploze zabila 11 lidí a konstrukce se po dvou dnech potopila.

Následující tři měsíce z vrtu nekontrolovatelně vytékala ropa. Podle odhadu americké vlády se jí dostalo do Mexického zálivu kolem 800 milionů litrů. Únik se podařilo zastavit pomocí krytu umístěného na vrt 15. července, v polovině září byl vrt definitivně uzavřen. Podle odborníků byl únik nejhorší civilní ropnou havárií v dějinách. V reakci na ni americká vláda vyhlásila moratorium na hlubokomořskou těžbu ropy, zrušila ho v úterý.

Moratorium na hlubokomořskou těžbu ropy v EU bylo  původně součástí návrhu eurokomisaře Oettingera, ale Evropský parlament se vyslovil proti. S moratoriem hlasitě nesouhlasila především Velká Británie.

V Evropě ale nejvíce těží ropu v Severním a Barentsově moři Norsko a Rusko, ty ovšem nejsou členy EU a unijní legislativa na ně neplatí.

BP potvrdila: Začne těžit ve Středozemním moři

Samotný britský petrochemický gigant BP přitom v červenci tohoto roku překvapivě oznámil, že hodlá vybudovat hlubinný vrt i ve Středozemním moři. Konkrétně u libyjského pobřeží v zálivu Velká Syrta. V souvislosti s ekologickou katastrofou se nad tím pozastavují jak ekologové, tak někteří politici. Proti záměru ostře protestovala Itálie.

Plány, které má BP u břehů Libye, vyvolávají podezření mezi americkými politiky. Ti chtějí vyšetřit, zda firma tlačila na regionální vládu ve Skotsku, aby propustila Libyjce Abdala Basata Muhammada Midžrahího. Ten si ve Skotsku odpykával trest doživotního vězení za atentát na letadlo, které se v roce 1988 zřítilo na skotské město Lockerbie.

Mluvčí BP Robert Wine na dotaz redakce iHNed plány BP potvrdil:

Mluvčí BP Robert Wine

"U břehů Libye nestavíme vrtnou plošinu, ale použijeme mobilní vrtné zařízení, které začne pracovat koncem roku. Až tam skončí, přesune se jinam. Zařízení bude umístěno blízko pobřeží Libye u města Benghazi. Ještě letos také otevřeme vrt v Libyi na pevnině."

"A kdo je vlastně autoritou pro Středozemní moře?" zeptal se asertivně mluvčí BP novinářů z Financial Times. Evropská unie totiž v žádném případě Středozemnímu moři nevládne a jen obtížně se snaží prosazovat své zájmy prostřednictvím "Unie pro Středozemní moře", což je v podstatě fórum pro dialog mezi EU, arabskými zeměmi a Izrealem. Složité vztahy dvou posledně jmenovaných situaci ještě komplikují.