Tři roky privatizace

883,5 miliardy rublů
(zhruba 566,4 miliardy korun) je částka, kterou chce ruská vláda přivést do státní pokladny prodejem svých minoritních podílů v 10 podnicích. V prvním roce vládního tříletého plánu by měla privatizace přinést 298 miliard rublů, v dalším 276,1 miliardy rublů a v závěrečném roce by se částka z prodeje mohla vyšplhat k 309,4 miliardy rublů.

Ministr financí Alexej Kudrin na zasedání frakce Jednotného Ruska v dumě prohlásil, že Aeroflot a telekomunikační firma Svjazinvest budou v nejbližších letech zařazeny do programu privatizace. Informoval o tom server RIA Novosti.

"V rámci privatizace půjde v menší míře o akcie ropných společností, ale na řadu přijdou i jiné společnosti v různých odvětvích – od Aeroflotu po Svjazinvest a další," řekl Kudrin.

Seznam firem, který by měly být součástí největšího prodeje státního majetku od 90. let, se tak rozrůstá. Již dříve Rusové oznámili, že prodají menší podíly ve státní společnosti provozující ropovody Transněfť, v největší ruské ropné společnosti Rosněfť nebo v bankách VTB a Sběrbank.

Privatizace by se měla v nejbližších letech dotknout desítky velkých společností. Odhadovaný zisk z prodaných podílů v ruských firmách by měl státu vynést nejméně 22 miliard eur (zhruba 540 miliard korun).

Plán na privatizaci představila vláda již vloni. Důvodem prodejů je snaha Kremlu snížit rozpočtový schodek. Schodek ruského státního rozpočtu by se měl podle plánů vlády snižovat na 3,6 procenta v příštím roce a na 2,4 procenta v roce 2012. To vše za předpokladu, že Rusko přistoupí k úsporným opatřením.

Prodejem zmíněných podílů by vláda udržela sociální výdaje na stejné výši jako dosud a zároveň by nezvyšovala deficit státního rozpočtu, což je podle agentury Bloomberg klíčové pro úspěch právě ve volbě prezidenta.

Představitelé ruské exekutivy se v rámci privatizace chtějí vyhnout chybám, které poznamenaly privatizaci v devadesátých letech. Tehdejší živelné prodeje státních podniků – za prezidenta Borise Jelcina – vedly k tomu, že se strategické společnosti dostaly do rukou úzké skupiny lidí, tzv. oligarchů.

Současná vláda si proto ponechá v každé společnosti minimálně padesátiprocentní podíl, aby podobným situacím předešla.