Solární průšvih neřeší jen Češi. Víc za elektřinu budou platit i Němci

Blogy

Jan Macháček
Temné slunce

Pavel Sobíšek
Fotovoltaika aneb vytloukání klínu klínem

Petr Mach
Solární rébus – jako v Kocourkově

Odběratelé elektrické energie v Německu budou muset v příštím roce platit o 72 procent větší příspěvek na obnovitelné zdroje, než kolik platili v letošním roce. Napsal to v pondělí ekonomický list Financial Times (FT).

Z letošních 2,05 centů se poplatek zvýší na 3,53 centu (asi 85 haléřů) za kilowatthodinu. Čtyřlenná rodina v Německu tak bude muset v průměru zaplatit 70 eur (asi 1700 Kč) ročně navíc vypočítávají FT. Podle Holgera Krawinkela ze sdružení na ochranu spotřebitelů domácnosti s běžnou spotřebou průměrně zaplatí za elektřinu měsíčně o 14 eur (344 korun) víc než letos.

A jak na tom budou v porovnání s Němci české domácnosti? Průměrná domácnost, která elektřinou svítí a používá obvyklé spotřebiče, spotřebuje 2500 kWh. Pokud průměrná domácnost používá elektřinu na topení a ohřívání vody pak její spotřeba vyšplhá ročně na 15 000 kWh.Cena jedné kilowatthodiny se v současnosti pohybuje kolem 4,5 koruny. Tedy roční účet za elektřinu je 11 250 korun, resp. 67 500.

Pokud by se podařilo vládě vyřešit dopady solárního průšvihu tak, aby elektřina příští rok podražila maximálně o 10 procent, znamenalo by to zvýšené výdaje pro domácnost ve výši 1125 korun, v případě vyšší spotřeby i pro ohřev vody by zdražení činilo až necelých sedm tisíc.

Česká fotovoltaická asociace dokonce tvrdí, že podle jejích propočtů dojde maximálně k tříprocentnímu nárustu cen elektřiny pro domácnosti - tedy zhruba 340 korun (resp. 2 tisíce korun). „Bohužel, vláda před volbami neodolala tlaku přestřelených odhadů zdražení elektrické energie. Pokud zohledníme pokles ceny elektřiny na burzách, tak zdražení může být pouze 3,1 % pro domácnosti a 5,2 % pro firmy,“ vypočítal šéf asociace František Smolka. A dodal, že pesimistický odhad jeho asociace je 8,6 procent pro domácnosti a 12,6 procenta pro firmy.

Raketový nárůst solárních elektráren

Prudký nárůst výše poplatku, kterým se zatěžuje cena elektřiny pro úplně všechny spotřebitele včetně podniků, je výsledkem výrazného zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, převážně pak z fotovoltaických článků.

Na to doplácejí Němci i Češi a své negativní zkušenosti mají i Španělé. Za prvních osm letošních měsíců se meziroční nárůst objemu solární elektřiny z fotovoltaiky v Německu odhaduje na 50 procent.

V Česku je nárůst za letošní rok ještě rychlejší. Začátkem letošního roku byl instalovaný výkon solárních elektráren na úrovni 463 MW, který produkovalo zhruba 6 tisíc zdrojů. Díky štědrým výkupním cenám, však tyto kapacity letos raketově rostou. Na konci září bylo v Česku již 10 670 elektráren s celkovým výkonem 759,9 MW a do konce roku se má jejich výkon po připojení dalších zdrojů zvýšit na 1200 až 1600 MW.

Smělé Německo

Berlín má se svou zelenou energetikou ambiciozní plán - do roku 2030 chce získávat až 50 procent elektřiny právě z obnovitelných zdrojů. Pokud ale bude pokračovat současným tempem, už v roce 2020 bude na 40 procentech. A to je mnohem ambicióznější plán, než má Evropská unie. Ta počítá do roku 2020 s nárůstem tohoto objemu na 20 procent.

Příplatek na obnovitelné zdroje energie byl v Německu zaveden v roce 2000 s cílem pomoci subvencovat přechod z tradičních zdrojů na zdroje obnovitelné.

Podobně jako v Česku, ale Němci nastavili vysoké výkupní ceny. Na rozdíl od Česka ale pružněji reagují na změny trhu a snižují. Naposledy tak učinili 1. října, což bylo letos již třetí snížení výkupních cen.

Kromě solárních zdrojů získává Německo energii z uhelných, plynových a jaderných elektráren, hodně se však rozvíjí také alternativní zdroje, včetně větrných farem.

Příplatek platí největší producenti energií přímo menším producentům solární a větrné energie, stejně jako zpracovatelům biomasy. Kompenzují jim tak vyšší náklady, než jaké mají tepelné elektrárny. Placení příplatku má v Německu širokou politickou podporu.

ČR: O kolik zdraží proud? Vláda slibuje 10 procent nejvíc

Na rostoucí produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů musí reagovat také Česká republika. Kvůli rozmachu fotovoltaických elektráren by totiž cena elektřiny v příštím roce mohla vzrůst podle odhadu regulačního úřadu domácnostem o asi 12 procent a podnikům o zhruba 17 procent.

Česká vláda proto hodlá zavést srážkovou daň za elektřinu vyrobenou ze solárních elektráren a použít prostředky z prodeje emisních povolenek, které mají tomuto růstu zabránit.

Minulý týden po svém jednání ministr průmyslu a obchodu Matin Kocourek prohlásil, že kabinet počítá díky mixu opatření, že ceny elektřiny nebudou vyšší než 10 procent.

Konkrétní čísla, jak přesně kdo proti zdražení zasáhne, mají ministerstva průmyslu, financí, životního prostředí a místního rozvoje propočítat do 20. října a dát definitivní podobu příslušné novele zákona.