Růst čínské ekonomiky zpomalil. Už není dvouciferný

Čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí podle předpokladů dál zpomalila meziroční tempo růstu na 9,6 procenta z 10,3 procenta v předešlém čtvrtletí.

Inflace sice na konci čtvrtletí zrychlila na nejvyšší úroveň za 23 měsíců, růst průmyslové produkce však v září zvolnil. Dnešní série statistických údajů podle ekonomů naznačila, že druhá největší ekonomika světa zůstává silná, avšak do přehřátí má daleko.

Série statistických údajů podle ekonomů naznačuje, že druhá největší ekonomika světa zůstává silná, avšak výraznější známky nebezpečného přehřívání nevykazuje.

Analytici v průměru odhadovali, že hrubý domácí produkt vzroste o 9,5 procenta, finanční trhy však spekulovaly o výrazně rychlejším růstu i o vyšší inflaci. Vedlo je k tomu úterní překvapivé zvýšení oficiálních čínských úrokových sazeb, jímž chce centrální banka dál zpomalit příliš vysoký růst.

Meziroční míra inflace se v září přesně podle odhadů zvýšila na 3,6 procenta ze 3,5 procenta v srpnu a byla nejvyšší od října 2008. Průmyslová výroba, která je klíčovým tahounem čínského růstu, zpomalila meziroční tempo na 13,3 procenta ze srpnových 13,6 procenta.

"Dnešní údaje ukazují na to, že čínská ekonomika absolvuje měkké přistání," řekl agentuře AP Tom Orlik z výzkumné firmy Stone & McCarthy Research Asssociates. Analytici se domnívají, že v tomto ekonomickém cyklu se Čína dostala na maximum už v prvním čtvrtletí, kdy její HDP vzrostl o 11,9 procenta.

Na počátku roku ekonomika prudce rostla ještě pod vlivem vládních stimulačních opatření z loňského roku, která měla chránit ekonomiku před dopadem globální finanční krize a hluboké hospodářské recese. Letos se již Peking snaží růst zmírňovat omezováním úvěrové aktivity bank, protože se bojí přehřátí ekonomiky a následků prudkého růstu cen domů a spekulací na akciovém trhu na inflaci a stabilitu ekonomiky. Tato opatření vyvrcholila úterním prvním zvýšením čínských úroků za téměř tři roky.