Recept Evropy, jak najít miliardy v krizi: Zdanit tajná švýcarská konta

Švýcarsko uzavřelo v pondělí s Británií klíčovou předběžnou dohodu o zdanění vkladů Britů ve švýcarských bankách. Dohoda zajistí Británii proud příjmů z vkladů ve Švýcarsku a zároveň zachová ceněnou švýcarskou tradici bankovního tajemství. Mohla by být i vzorem pro obdobnou dohodu, kterou nyní Švýcarsko chystá s Německem, napsal v úterý list Financial Times.

Konta zůstanou tajná

Švýcarský ministr financí Hans-Rudolf Merz se s britským protějškem Georgem Osbornem v principu dohodl na tom, že Bern uvalí srážkovou daň na vklady Britů o odhadovaném objemu 100-125 miliard liber (až 3,5 bilionu Kč). Švýcarsko přitom bude i nadále chránit identitu vkladatelů.

O podrobnostech dohody se bude jednat počátkem příštího roku, přijatá rámcová smlouva však bude podle pozorovatelů uplatněna i při jednání s Německem. Podle agentury Reuters již Německo v principu souhlasilo, že Švýcarsko uvalí srážkovou daň na vklady Němců a nalezne retroaktivní řešení pro miliardy eur nezdaněných peněz, aniž naruší své bankovní tajemství. Merz ve čtvrtek podepíše s německým protějškem Wolfgangem Schäublem deklaraci o připravenosti obou zemí sjednat konečnou dohodu.

Němci mají u sousedů 200 miliard eur

Německo má na dohodě se Švýcarskem zvláštní zájem, protože Němci mají vzhledem ke geografické blízkosti ve švýcarských bankách nejméně 200 miliard eur (pět bilionů Kč). Zatímco za předešlé německé velké koalice CDU a SPD byla jednání se Švýcarskem vesměs zablokovaná, nynější vláda pravého středu je k řešení ochotnější.

Merz po jednání v Londýně uvedl, že o sazbě srážkové daně na britská aktiva ve švýcarských bankách Bern stále jedná. Dodal, že tato sazba se bude zřejmě země od země lišit.

Švýcarsko se v posledních letech dostalo pod tlak velkých evropských zemí, aby zrušilo tradici bankovního tajemství přijalo mezinárodní normy, které umožňují vyhledávat daňové úniky. Podařilo se mu však odvrátit hrozbu automatické výměny informací o konkrétních účtech ve prospěch konceptu srážkové daně, která zachová anonymitu účtů. Berlín a Londýn se po letech tlaku nakonec spokojily s tím, že získají přístup k rychlým a značným rozpočtovým příjmům.

Další mohou následovat

Srážková daň vybraná z britských vkladů bude výrazně přísnější než daň, kterou již Švýcarsko odvádí evropským zemím v rámci direktivy Evropské unie. Tato daň má spoustu skulin a od svého zavedení v roce 2005 přinesla je poměrně málo příjmů. Britští činitelé očekávají, že nová dohoda přinese mnohonásobek toho, co vynesla podobná daňová smlouva s Lichtenštejnskem, díky níž Londýn získal navíc jednu miliardu liber.

Předseda Asociace švýcarských bankéřů Patrick Odier označil dohodu s Británií za vítězství švýcarského bankovnictví a řekl, že smlouva se může stát vzorem pro další země. "Jsem rád, že náš návrh ku prospěchu všech zúčastněných zemí nahradil myšlenku automatické výměny informací," řekl Odier.