Summit EU: Česku se zásahy do Lisabonské smlouvy nelíbí

Hlavním tématem dvoudenního summitu Evropské unie, jehož hlavní pracovní část začíná ve čtvrtek v podvečer,  bude správa hospodářských záležitostí. V prvé řadě jde o neutěšený stav veřejných financí, neboť žádná členská země v současné době neplní rozpočtové kritérium. Jinak řečeno, jejich roční schodky přesahují tři procenta HDP.

Státníci, za Českou republiku premiér Petr Nečas, se budou radit o mechanismu, jež by měl zabránit opakování hluboké dluhové krize. A také by se měli dohodnout, jakým způsobem rozpočtové „hříšníky“ postihovat.

„Nemyslím, že na tomto summitu padne rozhodnutí, i když to nemohu zcela vyloučit,“ řekl premiér Petr Nečas českým novinářům.

Podle něj je nutné vyčkat, s čím přijdou klíčové země EU.  

Evropský bič na rozpočtové hříšníky neprošel. Merkelová prý couvla Sarkozymu – čtěte ZDE

Nečas se shodl s Radičovou: EU by měla u deficitu zohlednit penzijní reformu – čtěte ZDE

Německo původně prosazovalo, aby vůči zemím, které budou soustavně překračovat tříprocentní schodek veřejných financí, se  sankce spustily automaticky, podle předem dohodnutých pravidel. Tuto „rozpočtově jestřábí pozici“ zastává také Švédsko nebo Slovensko.

Ale ve čtvrtek se na jednací stůl bruselského summitu dostává jiný návrh, který Němci minulý týden dohodli s Francouzi. Ten  s automatickými sankcemi nepočítá. Měli by o nich „případ od případu“ rozhodovat politici. Jinak řečeno, jasná pravidla, spravedlivá pro všechny, by neexistovala.

„Uvidíme s čím Německo a Francie přijdou, jaké budou jejich požadavky ve vazbě na případné změny primárního práva. My jsme připraveni apriori bez jakýchkoli předsudků si poslechnout, co je cílem a úkolem v této oblasti,“ prohlásil před jednáním český premiér Petr Nečas.

Nečas: Vůči pravidlu obrácené většiny jsme ostražití

Evropská unie, usilující o větší rozpočtovou kázeň, se podle něho vydala přesně po té trati, po které jde i Česko. To znamená, že Česko nemusí v tomto ohledu dělat žádné složité vnitropolitické nebo legislativní manévry.

Nicméně, Česko má určité pochybnosti, pokud jde o některé detaily. Jde o „sankční případy“, kdy by se mělo v EU hlasovat takzvanou obrácenou většinou. To zjednodušeně znamená, že návrh Evropské komise je přijat, pokud ho nezamítne většinou Evropská rada.

Česko se obává, aby se z tohoto mechanismu, který se má používat jenom v úzce vymezených případech, nestal širší precedens.

„Proto k tomuto navrhovanému principu přistupujeme ostražitě,“ podotkl premiér Nečas. Praha by v závěrečném dokumentu ráda viděla větičku, že ona „obrácená většina“ se bude uplatňovat v případech sankčního režimu, ve fiskální a finanční oblasti, a to v přesně vymezených případech.

„Obáváme se by se také narušila institucionální rovnováha v EU, znamenalo by to výrazné posílení pravomocí Evropské komise na úkor Rady,“domnívá se premiér Nečas.  

Německo a Francie v této souvislosti tlačí na  změny v Lisabonské smlouvě. Český přístup k tomuto návrhu je vlažný. Praha je toho názoru, že zasahovat do primárního práva EU je velice komplikovaná a citlivá věc. „Nejprve chceme znát podrobnosti,“ říká Nečas.

Odebrání hlasovacích práv Česko nepodpoří

Pokud by zásah do Lisabonské smlouvy znamenal třeba jenom malé přesuny národních pravomocí na evropskou úroveň, pak by Česko s velkou pravděpodobností muselo o takové změně práva EU hlasovat v referendu.

Česko nemíní akceptovat ani návrh, že by se v rámci sankčního režimu uplatnilo dočasné zrušení (suspendace) hlasovacích práv provinivší se země. I to by totiž v konečném důsledku znamenalo přesun národních pravomocí na evropskou úroveň.

Evropští státníci se budou ve čtvrtek a v pátek zabývat také nadcházejícím summitem zemí skupiny G-20 v jihokorejském Soulu. Tam patří EU jedno křeslo, dalších 19 pak jednotlivým mocnostem – nejenom USA či Japonsku a Německu, ale například Číně, Indii, Brazíli či Rusku. Pokud se dvacítka dohodne na nových zásadách regulace bank a finančních trhů, včetně obchodů s deriváty, bude to vlastně předjímat změny v příslušné legislativě EU, tedy i Česka.