Velká patentová bitva o chytré telefony. Každý žaluje každého

Fanoušci historie dodnes básní o tom, jaké nemilosrdné bitvy před sto lety zuřily mezi průkopníky letectví bratry Wrightovými a Glennem Curtissem. Dnešní patentová válka o chytré telefony sice zdaleka nemá onu romantiku zašlých časů, ale možná je neméně důležitá.

Málokdy uplyne týden, aniž by vypukla nějaká nová kauza. Tento měsíc podala Motorola žalobu na Apple poté, co ji jen o několik dnů dříve zažaloval Microsoft. Podle společnosti Lex Machina, která vede databázi amerických soudních pří v oblasti duševního vlastnictví, se od roku 2006 počet žalob souvisejících s patenty v oblasti mobilní telefonie každoročně zvyšuje o 20 procent.

Většina těchto podání pochází od majitelů patentů, kteří působí v jiném oboru, například od společnosti Kodak, anebo od takzvaných patentových trollů, tedy od firem, které nakupují patenty nikoli proto, aby něco vyráběly, nýbrž aby se mohly soudit s jinými kvůli tomu, že příslušné patenty údajně porušují.

Nicméně Joshua Walker, ředitel společnosti Lex Machina, konstatuje, že v posledních měsících se výrobci telefonních přístrojů a příslušného softwaru pouštějí do sporů mnohem více než dříve.

Tyto právnické orgie jsou částečně důsledkem prudkého rozvoje trhu s chytrými telefony. Společnost pro výzkum trhu IDC předpokládá, že chytrých telefonů se letos prodá 270 milionů, což je o 55 procent více než v roce 2009. "Začalo se vyplácet, když si někdo hájí své duševní vlastnictví," říká Richard Windsor z investiční banky Nomura.

Mobilní střet kultur

Současně se však děje ještě něco jiného. Chytré telefony jsou nejen dalším druhem přístrojů, ale současně i plnohodnotnými počítači vybavenými softwarem a sloužícími rovněž jako digitální fotoaparáty a přenosná zábavní centra. Spojují v sobě technologie různých oborů, z nichž většina je chráněna patentem.

A protože je všechno takto spletité, má-li se rozhodnout, co komu patří, je k tomu zapotřebí spousta času a právníků.

Sbližování různých průmyslových odvětví vedlo také k jakémusi střetu kultur. Pokud jde o duševní vlastnictví, firmy z oblasti mobilní telefonie dosud převážně postupovaly jako členové jednoho klubu. Společně vyvíjejí nové technické standardy, například pro novou generaci bezdrátových sítí.

Následně si navzájem poskytují licence nebo si vyměňují patenty "zásadní" pro příslušný standard, a to za "spravedlivých a přiměřených" podmínek.

Apple však není na takovýto kolektivistický systém zvyklý, a tak odmítl zaplatit, co se po něm chtělo. To rozpoutalo první šarvátku v spjatou s chytrými telefony. Před rokem dala Nokia k soudu právě Apple se zdůvodněním, že jeho iPhone porušuje hned několik "zásadních patentů" společnosti.

O pár měsíců později jí Apple oplatil stejnou mincí, když trval na tom, že Nokia napodobila několik vlastností iPhonu. Od té doby si obě strany stále přisazují a podávají další žaloby.

Této právní přestřelce dodává na intenzitě skutečnost, že předmětem konkurence na trhu s chytrými telefony nejsou pouze jednotlivé produkty, ale i celé platformy a operační systémy (viz schéma Kdo koho žaluje). To je infrastruktura, která dalším firmám umožňuje vyvíjet aplikace pro tato zařízení.

Kdyby některá firma získala významný náskok, mohla by celé odvětví ovládnout na desítky let – podobně jako se to podařilo Microsoftu na trhu se softwarem pro osobní počítače.

Přesto se válka chytrých telefonů od té předchozí počítačové něčím liší. Do ringu vstoupili další soupeři: firmy, které nabízejí softwarové platformy s otevřeným zdrojovým kódem.

Například Google, jenž vydělává reklamou, si za operační systém Android, vyvinutý právě pro chytré telefony, neúčtuje vůbec nic, a dokonce nechává ostatní, aby jej modifikovali. Společnostem, jako jsou Apple nebo Microsoft, které prodávají patentované platformy, to život nijak neulehčuje.

Tím se vysvětluje série dalších ostře sledovaných právních sporů. V březnu zažalovala firma Apple tchajwanského výrobce chytrých telefonů HTC, jenž jí úder vrátil o pár měsíců později.

Na začátku tohoto měsíce se na řadu dostal Microsoft se žalobou proti Motorole, která na sebe s odvetou jistě nenechá dlouho čekat. Výrobce podnikového softwaru Oracle žaluje přímo společnost Google, ačkoli jde o jinou záležitost – programovací jazyk Java, jejž využívá platforma Android.

Někteří pozorovatelé očekávají, že se s Googlem budou soudit i Apple a Microsoft, nicméně to není příliš pravděpodobné, protože internetový gigant se jen tak ke zdi přitlačit nedá. Google na Androidu nic nevydělává, tudíž je těžké vyčíslit případnou náhradu škody a poplatky za patenty.

Spory mohou zdražit mobily

Mánie soudních sporů kolem chytrých telefonů může trvat roky. Soupeřům jde o mnoho a rozhodně nemají hluboko do kapsy. Na první pozici se dere Google: operační systém Android používá 32 procent chytrých telefonů prodaných v USA, zatímco iPhone společnosti Apple ovládá jen 25 procent trhu a BlackBerry 26 procent.

Nečinně přihlížet znehodnocování svého duševního vlastnictví si nemůže dovolit ani Nokia, která už za Applem zaostává. Pokud v žalobách zvítězí, Apple bude muset zaplatit přibližně miliardu dolarů za licenční poplatky, odhaduje Christopher White z investiční banky Bristol York.

Jestli dojde k očekávanému rozmachu trhu s počítačovými tablety (které nejsou ničím jiným než přerostlými telefony), další soudní spory jsou na obzoru. Apple hodlá do konce roku prodat přibližně patnáct milionů iPadů. Společnost Gartner, jež se zabývá průzkumem trhu, předpovídá, že v roce 2011 bude trh s tablety čítat celkem 55 milionů kusů.

I soudní spory musejí jednou skončit. Ještě se tedy uvidí, kolik do té doby nadělají škody. Pakliže Apple vyhraje spor s HTC, bude to pro mladé výrobce mobilních telefonů špatná zpráva. Ještě před pár lety totiž společnost HTC vyráběla pouze přístroje pro ostatní a nyní je už sama uznávanou značkou.

Chytré telefony mohou také kvůli soudním sporům podražit. Christopher White z Bristol Bank odhaduje, že výrobci musejí u klasického chytrého telefonu již nyní hradit poplatky za 200 až 300 patentů. Náklady na patenty se pohybují od patnácti do 20 procent prodejní ceny přístroje, což je asi polovina ceny hardwarových komponentů.

Existuje tu i nebezpečí, že se stávající záplava soudních sporů stane něčím zcela běžným. Pesimisté předvídají nekonečnou válku o patenty, podobně jako je tomu obecně v sektoru informačních technologií, který je do protimonopolních žalob zapleten neustále. Soudní tahanice bratří Wrightů ukončilo až propuknutí první světové války. Snad budeme mít štěstí a patentové války mezi chytrými telefony dospějí k poklidnějšímu konci.

© 2010 The Economist Newspaper Limited. All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist překlad týdeník Ekonom. Článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Kdo koho žaluje

Foto: HTC, iPhone