Česko musí unii vysvětlovat, jak utrácí peníze na dálnici do Vídně

Mapa: Kudy by měla vést R52 k hranicím

Evropská komise se začala zajímat o to, jak Česko utrácí její peníze na vybudování silnic a dálnic. A zda při žádostech o ně nepodvádí. Konkrétně jde o opravu devítikilometrové části výpadovky I/52 ze středu Brna na Mikulov s uvažovaným pokračováním jako R52 na Vídeň, která má stát přes miliardu korun a Evropa na to přispívá ze dvou třetin.

Česko totiž zařadilo uvedený úsek do páteřní sítě třiceti tzv. prioritních transevropských komunikací TEN-T (Českem má vést jedna, a to z polských Katovic do Vídně). Jenže jsou tu dvě pochybnosti: První je ta, zda uvedená komunikace je v síti TEN-T zařazena oprávněně a má tedy nárok na evropské peníze z daného dotačního programu. A druhá zda vůbec na uvedenou rekonstrukci šlo peníze čerpat – podle pravidel má taková akce na příspěvek nárok pouze v případě, kdy se staví nová komunikace či se zlepšují parametry na již existujících.

Třináct otázek

Jenže silnice na první pohled kromě nového asfaltového koberce – jehož potřeba výměny byla navíc sporná – nedoznala žádné výrazné změny. „Nebyl postaven ani metr nové silnice TEN-T a ani nebyl žádný metr silnice rozšířen,“ říká Petr Firbas z občanského sdružení Občané za ochranu kvality bydlení v Brně Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích, který na nesrovnalosti Brusel upozornil.

A Evropská komise již zahájila s Českem správní řízení. Výsledkem může být i to, že bude vracet již vyplacených 406 milionů korun.

Brusel zatím zaslal českému ministerstvu dopravy 13 otázek. „Vysvětlete zejména, jak práce provedené na projektu odpovídají cíli výrazné modernizace sítě TEN-T,“ ptá se v jedné z nich a upozorňuje právě na pochybnost, že jde danou komunikaci do sítě TEN-T zařadit. Unie se i ptá, na základě čeho Česko rozhodlo o tom, že trasa na Vídeň povede právě přes Mikulov a zda má srovnávací posudky pro alternativu kolem Břeclavi.

Brusel se uvedeným případem zabývá až nyní, protože jde o investici pod padesát milionů euro. Na zařazení do uvedeného dotačního programu tak stačilo rozhodnutí odboru fondů EU ministerstva dopravy.

Musíme mlčet, řízení běží

Resort dopravy zatím výtky Bruselu komentovat nechce – a ani poskytnout svoji reakci na vytýkací dopis, kterou již odeslalo. „Vzhledem k probíhajícímu řízení vám nemůžeme poskytnout odpověď České republiky na otázky Evropské komise,“ říká mluvčí resortu Tomáš Dombrovský s tím, že by mohla být narušena rovnost účastníků řízení. Podle něj ale u uvedené silnice byly naplněny podmínky jejího zařazení do transevropské sítě.

Jenže s jeho tvrzením koliduje Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské sítě. To říká, že do této sítě mohou být zařazeny jen dálnice a silnice vysoké kvality, které „míjejí hlavní sídelní útvary“. Většina uvedené silnice přiitom leží v katastru Brna. „Byly naplněny podmínky vymezené výše uvedeným rozhodnutím Evropského parlamentu, a proto je projekt financován z prioritní osy 2 Operačního programu doprava,“ nepřipouští pochybnosti Dombrovský.

Oprava versus modernizace

To, že nejde o marginální problém, ale naznačuje i to, že případ řeší vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU Martin Smolek. Ten má na starosti řízení pro porušení unijního práva. Smolek sice tvrdí, že jde pouze o rutinní krok – ale protože nejde vyloučit, že Brusel na nás v uvedeném případě podá žalobu, tak ani podle něj podrobnosti ke sporu nejde uvést.

„Mohu pouze potvrdit, že podle našeho názoru došlo k zařazení předmětného projektu do síte TEN-T v souladu s platnou unijní legislativou,“ uvedl Smolek s tím, že se navíc v daném případě jednalo o modernizaci dotčeného úseku a ne pouhou opravu. Schvalovací protokol akce, podepsaný loni v dubnu tehdejším ministrem dopravy Petrem Bendlem, přitom mluví pouze o rekonstrukci a opravách. A právě doložení, jak se změnila kvalita dané komunikace, je jedním z požadavků Bruselu.

Uvedenou investici hájí i Ředitelství silnic a dálnic, které je investorem. To navíc odmítá otázky komise, zda oprava byla nutná a podezření, že se při ní plýtvalo. „Diagnostikou byly prokázány četné vizuálně pozorovatelné poruchy. Oprava zahrnovala i doplnění bezpečnostních zařízení, svodidel či opravu vodorovného značení,“ uvedla mluvčí ŘSD Martina Vápeníková. Z fotografií, z nichž vychází Evropská komise a které mají HN k dispozici, ale výraznější závady na silnici nevyplývají.

Kudy na Vídeň?

Spor má ovšem širší souvislosti. A to, kudy má vlastně hlavní tah z Brna na Vídeň jít. Vláda a jihomoravští politici od počátku podporují podstatně dražší variantu přes Mikulov, kterou také přes odpor starostů dotčených obcí i ekologů prosadili do územního plánu Břeclavska. Jenže ten loni v listopadu zrušil Nejvyšší správní soud a mimo jiné přikázal provést porovnání s dalšími možnými alternativami – tedy přesně to, co chce nyní i Brusel.

A jinými slovy se dá uvedený zájem unie (kromě již výše uvedených nesrovnalostí) přetlumočit také takto: Jak to, že jste tuto trasu zařadili do transevropské sítě a čerpáte na ni peníze, když ještě není jisté, kudy dálnice na Vídeň půjde. Vláda sice počátkem října deklarovala, že její prioritou je stále trasa přes Mikulov – ale ta stále není potvrzena platným územním plánem. A naopak politika územního rozvoje České republiky počítá s oběma trasami - tedy jak přes Břeclav tak Mikulov.