Fed podpoří ekonomiku USA nákupy dluhopisů za 600 miliard dolarů

Americká centrální banka (Fed) povzbudí slábnoucí oživování největší ekonomiky světa z recese minulých dvou let rozsáhlými nákupy vládních dluhopisů. Výbor pro měnovou politiku Fedu ve středu po dvoudenním zasedání rozhodl, že do konce prvního pololetí příštího roku nakoupí na finančním trhu dluhopisy za 600 miliard dolarů (10,4 bilionu Kč). Cílem takzvaného druhého kvantitativního uvolňování (QE2) je dál snížit dlouhodobé úrokové sazby, tím rozhýbat půjčky a investice a podnítit firmy k přijímání nových zaměstnanců.

Fed bude kupovat dluhopisy ministerstva financí s delšími dobami splatnosti tempem zhruba 75 miliard dolarů měsíčně, vyhradil si však, že tempo i rozsah nákupů bude pravidelně revidovat. Newyorská pobočka Fedu, která bude za nákupy zodpovědná, by tak do konce druhého čtvrtletí 2011 měla nakoupit dluhopisy až za 900 miliard dolarů, protože už v létě Fed oznámil plán omezených nákupů dluhopisů za příjmy ze splacených hypoték v jeho držení.

Fed v prohlášení po schůzce ekonomiku v jejím současném stavu označil za "pomalou" a sdělil, že zaměstnavatelé nadále nejsou ochotni zvyšovat počty zaměstnanců. Inflační ukazatele jsou podle Fedu "poněkud nízké". "Pokrok k cílům (stanoveným pro růst ekonomiky a zaměstnanosti) je neuspokojivě pomalý," uvedl Fed.

Středeční krok se všeobecně čekal od srpna, kdy jej šéf Fedu Ben Bernanke poprvé signalizoval. Jde o kontroverzní opatření, s nímž mají problémy i někteří protiinflačně zaměření činitelé Fedu. Část ekonomů upozorňuje, že krátkodobý dopad opatření na ekonomiku nemusí být příliš významný, zatímco dlouhodobější vliv na inflaci může být velmi negativní. Finanční trhy a tržní úrokové sazby se již na očekávané kroky adaptovaly předem a velké banky, od nichž bude Fed obligace především kupovat, nové peníze nepotřebují, protože mají biliony dolarů nevyužívaných rezerv.

"Politika kvantitativního uvolňování je nebezpečným hazardem, který má jen malý potenciální přínos, zato podstatná rizika v tom, že může vytvořit bubliny cen aktiv, které by mohly destabilizovat globální ekonomiku," napsal ve středu v listu Financial Times známý ekonom Harvardovy univerzity Martin Feldstein.

Finanční trhy zatím k oznámení Fedu jednoznačný postoj nezaujaly a kurzy měn a akcií zrychleně kolísaly kolem předešlých hodnot. Celkový rozsah opatření byl mírně nad průměrným očekáváním, avšak měsíční tempo nákupů naopak o něco nižší. Euro zpočátku vyskočilo k dolaru až na 1,4200 USD, brzy však kleslo zpět k 1,4035 USD.

Možná vniknou nové cenové bubliny, které mohou přerůst v krizi

Recese sice skončila v polovině loňského roku, ekonomická situace USA je však výrazně horší než by v této fázi měla podle historických zkušeností být. Hospodářský růst po rázném tempu z přelomu loňského a letošního roku výrazně zpomalil a v posledních dvou čtvrtletích se pohybuje jen kolem dvou procent. To je na USA nezvykle málo a nemůže to stačit ke snižování nezaměstnanosti, jejíž míra letos setrvává těsně pod deseti procenty.

Podpořit ekonomiku vládní fiskální politikou je přitom zvláště po středě už nemožné. Sněmovnu reprezentantů totiž ve volbách do Kongresu zcela ovládli republikáni, kteří slíbili omezit velikost vlády, která za prezidenta Baracka Obamy prudce nabobtnala, a zaměřit se na snižování obrovského rozpočtového deficitu.

Vedle snížení absolutní výše dlouhodobých úroků plán posílí inflační očekávání a nakonec zvýší inflaci, která je podle Fedu příliš nízká a hrozí přejít v deflaci. Vyšší inflace by také snížila reálné úrokové sazby až do záporného pásma, což by spotřebitele a investory rovněž přimělo k půjčování, nákupům a investicím.

Pod tlakem očekávaného programu vrhání peněz do ekonomiky od srpna výrazně klesal kurz dolaru, což nyní může pokračovat. Slabý dolar sice podporuje americký export, avšak vzbuzuje nelibost u obchodních partnerů a zesiluje obavy z vypuknutí "měnové války", tedy sériových devalvací jednotlivých měn. Ultrauvolněná měnová politika v USA také přesměrovává toky krátkodobých investic do rozvojových zemí, kde to destabilizuje finanční trhy a zvyšuje kurzy měn. "Čelíme všichni útoku uvolněné měnové politiky Spojených států," prohlásil v úterý kolumbijský ministr financí Carlos Echeverry.

Kritici připomínají, že Fed bojoval pod vlivem Bernankeho proti údajné hrozbě deflace již v letech po recesi roku 2001. Tehdejší příliš uvolněná měnová politika přitom podle řady ekonomů výrazně přispěla ke vzniku neudržitelného boomu na americkém realitním trhu, z něhož vznikla hypoteční a finanční krize a nakonec i "velká recese" minulých dvou let. Uvolněná měnová politika Fedu také podle kritiků vedla k prudkému růstu cen komodit jako ropy a obilí a totéž se může stát i nyní.

Vznik nových cenových bublin, které mohou přerůst v krizi, se obává i prezident pobočky Fedu v Kansas City Thomas Hoenig. Ten se proti politice nulových úroků stavěl jako jediný z měnového výboru celý letošní rok a dnes rovněž jako jediný z deseti hlasoval i proti QE2.

Fed v čele s Bernankem je však odhodlán bojovat proti deflačním trendům, které jsou podle něj horší než zvýšená inflace, protože se mnohem hůře potlačují. Poukazuje se zejména na případ Japonska po splasknutí bubliny nadhodnocených realit a akcií na konci 80. let. Kvůli neochotě tamní centrální banky zasáhnout proti ochromující deflaci si země v 90. letech zažila "ztracené desetiletí".