Třetina Čechů by se věnovala ve stáří ráda koníčkům. Když na to budou mít

Lidé se základním vzděláním by v důchodu nejraději odpočívali, vysokoškoláci se chtějí většinou věnovat rodině. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu na téma „Češi a spoření na stáří“, který pro ČSOB zpracovala agentura Factum Invenio, který zmapoval chování a očekávání české populace v souvislosti se zajištěním na stáří.

Výzkum také prokázal, že mladí Češi se bojí, že ve stáří budou chudí. Starší ročníky zase děsí nemoci.

Více než polovina Čechů si nějakou formou spoří na stáří. Jedná se však o malé částky, které jim zdaleka nezajistí komfort, už jen kvůli tomu, že státem garantovaná penze se bude dlouhodobě snižovat.

Navzdory těmto faktům přes 27 % obyvatel velkoměst plánuje v důchodovém věku cestovat. Cestování a koníčkům se chce v důchodu věnovat i více než polovina lidí ve věku 31 - 50 let, v kategorii Čechů s čistým příjmem nad 25 000 Kč je to dokonce téměř 40 %. 
 
„Třetina Čechů by se ráda v důchodu věnovala svých zájmům a koníčkům, otázka je, zda budou mít dostatek prostředků, aby tento plán mohli realizovat. Zejména dnešním třicátníkům nezbude po uhrazení základních životních potřeb dost peněz právě na investice do zálib a cestování,“ uvedl Petr Dufek, analytik ČSOB.

Je patrné, že mladší ročníky si riziko poklesu životní úrovně ve stáří již částečně uvědomují. Téměř 37 % lidí pod třicet let se obává chudoby a nedostatku peněz v důchodovém věku. U lidí nad třicet let věku je to o 10 % méně. Ti však podle expertů patří právě mezi tu nejohroženější skupinu, protože jejich věková kategorie ještě nespoří na důchod tak, jak by měla a na změnu postoje má poměrně málo času.

„Překvapuje mne, že si dnešní třicátníci dostatečně neuvědomují závažnost situace a finanční nezabezpečenost ve stáří až chudoba pro ně nepředstavuje většího strašáka. Více než polovina třicátníků se mylně domnívá, že by jim k důstojné penzi měla pomoci měsíční úspora do 1 500Kč. Bohužel to tak není,“ říká Petr Hutla, člen představenstva ČSOB.

Zajímavá je také víra Čechů, že by se o ně v důchodovém věku měl postarat někdo jiný než oni sami. Obecně převládá domněnka, že by to měl být stát, a to v 55 % případů. Lidé, kteří ještě nedosáhli třiceti let, věří, že se o ně v důchodu postará rodina.