Evropská unie bude muset v příštích deseti letech investovat do energetiky bilion eur, tedy téměř 25 bilionů korun. Vyplývá to z energetické strategie do roku 2020, kterou ve středu představila Evropská komise.

Zrychlená povolení a dotace

Brusel navrhuje, aby energetické projekty, které mají strategický význam pro evropskou sedmadvacítku, mohly snadněji a rychleji získat stavební a další povolení. "Aby se strategické projekty urychlily, Evropská komise navrhuje jednodušší a kratší stavební povolení. Unie by měla stanovit maximální dobu pro udělení povolení a získání případných dotací EU," uvádí energetická strategie.

Týkalo by se to především obrovských projektů, které zasahují více členských států EU. Za typický příklad lze považovat například vybudování větrných elektráren v pobřežních vodách Severního a Baltického moře, které plánuje hned několik energetických společností. Celkový instalovaný výkon má dosáhnout 140.000 MW. Pro srovnání výkon jaderné elektrárny Temelín dosahuje 2000 MW.

Komise si od těchto úprav slibuje, že do roku 2015 bude v Evropské unii existovat kompletní energetický vnitřní trh. V podstatě to znamená, že všechny členské státy budou navzájem propojeny energetickými sítěmi, což by je mělo lépe uchránit od případných výpadků dodávek. "Do roku 2015 nezůstane žádný členský stát izolovaný," uvedla komise.

Strategickou důležitost má mít pro EU i výzkum. Podle Bruselu by se členské státy měly soustředit na tyto základní oblasti: takzvané chytré sítě, vývoj druhé generace biopaliv a úspory v obydlených oblastech.

Pobídky pro majitele domů

Evropská komise by měla rovněž v polovině příštího roku navrhnout investiční pobídky pro majitelé domů, které by je měly vést právě k energetickým úsporám. Úspory by měly dosáhnout do roku 2020 až 20 procent proti současnému stavu, každá domácnost by tak měla ušetřit v průměru až 1000 eur ročně, tedy až 25.000 korun.

"Abychom měli efektivní, konkurenceschopnou a nízkouhlíkovou ekonomiku, musíme naši energetickou politiku poevropštit a stanovit několik málo priorit," řekl novinářům eurokomisař pro průmysl Günther Oettinger. Podle něj v energetice příliš dlouho převládaly národní zájmy jednotlivých členských států EU.

Komise si slibuje, že nová strategie by měla snížit i závislost unie na dovozu energie. Volání po masivních investicích přichází jen den poté, co Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila odhady, že dodávky ropy dosáhnou vrcholu v roce 2035 a barel ropy bude stát až 200 dolarů, v současnosti se pohybuje kolem 80 dolarů. Unii tak prakticky nezbývá nic jiného, než začít svojí energetickou závislost snižovat, jinak by jí dovoz energií mohl přijít velmi draho.

Pokud by se naplnily představy komise, v budoucnosti by výrazně vzrostl vliv Bruselu na podobu energetiky v EU. Oettinger stejně jako Evropský parlament chce, aby se státy povinně zavázaly, že energetická účinnost do roku 2020 vzroste o 20 procent. Tento cíl platil již dosud, ale není právně vymahatelný a EU jej nejspíš nesplní.

Ekologické organizace v ČR zveřejněný plán komise vítají. Podle Martina Sedláka z Hnutí Duha se plán správně zaměřuje na zvyšování energetické efektivity. "Zelené inovace mohou srazit dovoz ropy a plynu i českou závislost na uhelných dolech. V koncepci Chytrá energie jsme propočetli, že zateplování, lepší spotřebiče a další opatřením srazí spotřebu energie v domech o více než polovinu," dodal.

Jiří Jeřábek z Centra pro dopravu a energetiku poznamenal, že asi 70 procent českého dovozu paliv tvoří ropa, proto ekologické organizace vítají, že se plán EK zaměřuje na dopravu. "Pohodlná veřejná doprava, nákladní přeprava po železnici namísto kamionů nebo bezpečné cyklostezky ve městech sníží naši závislost na dovážené ropě," míní Jeřábek.

Dnešní zveřejnění energetické strategie by měly v příštích 18 měsících následovat konkrétní legislativní návrhy. Změny v evropské energetické politice má symbolicky odstartovat summit EU, který se uskuteční 4. února příštího roku a jehož jediným tématem bude právě energetika.