Dobročinnost v Česku nevymřela, ale krize i zákony firmám berou chuť

Video

Anketa: Jak přispíváte na charitu? Spíše menší částky, říkají lidé přehrát

Firmy v dnešní době zvažují každý výdaj a u dobročinnosti to platí dvojnásob. Krize je přiměla o společenské odpovědnosti více přemýšlet, lépe ji plánovat, cílit a zvažovat, proč v rozpočtech položku "dobročinné účely" vlastně držet.

Ale loňský propad v dárcovství nebyl nijak závratný. Pokles darovaných peněz o čtyři procenta vlastně jen kopíroval stejný pokles HDP. Zcela přestalo dávat asi 2500 z původních 19 250 firem. Průměrná výše daru dokonce vzrostla o čtyři tisíce na 139 493 korun.

Některé velké firmy své příspěvky značně zvýšily. Vyplynulo to ze zveřejněných výsledků sedmého ročníku soutěže TOP Filantrop 2010, která mimo jiné připravuje i žebříček největších a nejštědřejších dárců. Největším dárcem je státní energetická firma ČEZ, která letos přispěla skoro 375 miliony, což je o 114 milionů více než před rokem.

Své dobročinné rozpočty však zvýšily i Česká spořitelna, OKD, Nestlé Česko a poradenské firmy PwC a KPMG. Nejštědřejším dárcem (vztaženo k ekonomickým výsledkům) se stala firma KPMG.

Letošní účast v kategoriích největší a nejštědřejší dárce byla nižší. Přihlásilo se jen 19 firem oproti loňským 27. Firmy to zdůvodňují tím, že se hlásí raději do jiných kategorií, kde mají šanci zvítězit. Populárnější byly kategorie, jež posuzují společenskou odpovědnost komplexně, například "odpovědná firma".

Daleko za Západem

Česko v dárcovství jen pomalu dohání Západ, hlavně Velkou Británii, Irsko a USA. Srovnávací žebříčky neexistují, ale podle odborníků nejsou v daných zemích výjimkou firmy, které darují procento ze svého obratu. V Česku drží rekord KPMG s 0,55 procenta. Důvodem však může být i nižší podpora ze strany státu, jenž dovoluje z daňového základu odečíst jen pět procent.

Firmy se dnes mnohem více než dříve dívají na to, jestli z přispívání budou něco mít kromě příjemného pocitu z konání dobra. Zaměstnanci, kteří mají na starost společenskou odpovědnost, musejí tyto aspekty měřit a dokazovat.

Hodnotí se hlavně loajalita zaměstnanců a dobré PR. I proto začaly firmy do těchto aktivit více zapojovat vlastní zaměstnance. Podle nejrůznějších průzkumů a zkušeností totiž značně zvyšují chuť lidí ve společnosti pracovat.

"Pro řadu zaměstnanců je sociální odpovědnost firmy vůči svému okolí jedním z hlavních motivačních faktorů pro práci u nás," řekla Eva Šebestová ze společnosti GlaxoSmithKline. Podle analýzy PwC je důraz firmy na společenskou odpovědnost důležitý především pro mladou generaci.

Hitem se staly dobrovolnické programy, kdy zaměstnanci pár dní nebo i delší dobu pracují pro neziskovku. Může jít o odbornou práci, například účetní a právní služby, ale zaměstnanci některých firem si mohou chodit pár dní v roce "odpočinout" od sezení v kanceláři třeba uklízením jako letos po povodních.

Pracovníci pojišťovny Kooperativa nebo farmaceutické společnosti GlaxoSmithKline například chodí pomáhat do sociálních ústavů, stacionářů nebo dětských domovů. Firmy s oblibou organizují sbírky prostřednictvím vlastních zaměstnanců. Jako GE Money Bank, která dětem i dospělým v ústavní péči kupuje vánoční dárky a píše pro ně přání, nebo Česká spořitelna.

Pracovníci nadací a neziskovek stále častěji narážejí na to, že firmy své dary něčím podmiňují.

"V naprosté většině teď požadují, aby byly někde napsány. Ptají se, co umíme udělat, aby byly někde vidět. Kromě výročních zpráv třeba na různých akcích a v médiích," říká Jiří Bárta z nadace VIA. V darovacích smlouvách se takový závazek objevit nemůže, vše většinou funguje na bázi džentlmenské dohody.

Dárcovství není sponzoring

Společnosti tak narážejí na tenkou hranici mezi nezištnou dobročinností a komerčním sponzoringem. Každý má jiný daňový režim.

Sponzoring je výhodnější. Firmy si zaplatí u neziskovky reklamu a ta ji pak propaguje na akcích, letácích a dalších místech. Tyto výdaje si firma může dát do nákladů i v případě, že neměla zisk, a může si odečíst jakkoli vysokou částku. V soutěžích jako TOP Filantrop ale částku jako dar vykázat nemůže.

Oproti tomu u dárcovství si firmy mohou ze základu daně odpočíst jen pět procent a uplatní je, pouze když jsou v zisku. "Některé firmy ustupují od dárcovství a raději si platí reklamu, protože je to pro ně výhodnější. Pro nás je to samozřejmě naopak," řekl Miroslav Kundrata z Nadace Partnerství, jíž loni klesly příspěvky od firem o 50 procent.

Skupina nadací se snaží prosadit, aby stát více motivoval firmy k finančním darům vyšším daňovým odpočtem. Návdavkem za to chtějí prosadit větší transparentnost neziskového sektoru, například povinnost reportovat hospodaření v obchodním rejstříku.

V českých médiích se dle lidí z neziskového sektoru píše o dobročinnosti méně než v zahraničí. Potvrzuje to i anketa mezi firmami.

"Část médií včetně veřejnoprávních si s dobročinností neví rady. Pokud má název firmy zaznít v souvislosti s charitou, je to pro ně velký problém," řekl mluvčí OKD Vlastislav Sobol.